Bylo to už minulý týden (nebo dokonce předminulý?), co se Olivier náhle zvedl od počítače a najednou začal významně mlčet. Po chvíli přestal a na vysvětlenou dodal: "Včera zemřel poslední francouzský pamětník 1. světové války a náš prezident nás požádal o minutu ticha na uctění jeho památky." A já, kdybych byl ve Francii poprvé, asi bych byl hodně překvapený.
Pro Francouze je totiž první světová válka důležitější než ta druhá. Neznám přesně detaily, ale prý proto, že v ní zahynulo velmi mnoho Francouzů - ztráty Francie byly snad největší ze všech národů zúčastněných ve válce. Občas mi sem tam probleskne něco z dějepisu a tak si i já vybavuju zmínku o zákopové válce na hranicích s dnešní Belgií a Německem a první použití chemických zbraní jako je yperit. A je nutné dodat, že Francouzi si WW1 opravdu připomínají - třeba 11. listopadu vůbec v kalendáři nenajdete sv. Martina, ale pouze a jenom významný den - konec 1. světové války.
A jak to ve skutečnosti bylo s tou minutou ticha, jak ji držel Olivier? Nu, okomentoval to slovy: "Na tomto je vidět, jak jsem špatný vlastnec. Prezident nás žádal, abychom posledního veterána uctili minutou ticha přesně v jedenáct hodin. A já zapomněl - teď už je půl dvanácté." Odmlčel se a dodal: "A i na tomto je vidět, že nás angličané poráží: jejich pamětník první světové války ještě žije."
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
http://www.panev.org/2006_10_01_nas_archiv.htm
Taky jsem si na to vzpomněl. Ale raději s tím tady neprovokuju. :)
Zase, když vidím filmy jako Velký flám nebo Kam se poděla sedmá rota, myslím, že si to docela uvědomují...
Okomentovat