Quo vadis, EU?

(za odkaz děkuji matesovi, myslím, že zaslouží dalšího šíření (odkaz, ne mates))

Výběr z tisku (8)

Téměř polovinu všech nezaměstnaných tvoří ženy, jejichž podíl dosáhl 49,6 procenta.

-- Bez práce je opět více než půl milionu Čechů (iHNed.cz)

Gippel (1669m), Göller (1766m) - (2)

Den 1 (pokračování)

Nejdřív malé doplnění - těmi kurvami jsem opravdu nemyslel prostitutky, ale prakticky všechnu výstavbu na české straně hraničního přechodu Hatě - Kleinhaugsdorf, zejména objekty tzv. Excalibur City. Fotky si najdete určitě sami, já opravdu netušil, že něco takového u nás existuje, že jsme schopni sami sebe i krajinu takhle kurvit. (A to není chyba těch rakušáků, to je jen a jen na nás.)

Ale zpátky do Kernhofu. Vylezli jsme z auta, nahodili batohy na záda a já začal očekávat muka. A tak jsme šli, nejdřív po rovince, potom se cesta začala mírně zvedat až se zvedla úplně. A ono to, světe div se, docela šlo, ani jsem se sebou moc nemusel bojovat. Asi za půl hodiny jsme přišli na křižovatku s lesní cestou, která na mé mapě od vydavatelství Kompass nebyla zaznačena (ale budiž jim k dobru, že mapa byla stará a že vydavatelství se od té doby výrazně polepšilo), takže jsem si prve myslel, že jsme už v sedle Waldhüttsattel, ale to, že bych za půlhodinu vyšel 600Hm jsem vyhodnotil jako blbost. V mapě jsme to potom identifikovali jako nějaké sedýlko s nadmořskou výškou asi 900m n. m. Zde jsem odhodil několik svých vrstev, protože předpověď počasí nezklamala a opravdu bylo jasno a teplo. Vlastní sedlo už odsud bylo vidět (a ani to nevypadalo tak daleko), stejně jako severní srázy Gippelu (ani ten nevypadal až tak daleko). Pokračovali jsme tedy po cestě až do sedla, tentokrát už stezka nebyla tak příjemná, šli traverzovali jsme svah s popadanými stromy - ale kolem poledne jsme byli v sedle, kde jsme dali svačinku, já si tam odložil batoh a padl (můj) "skvělý nápad" jít na vzdálenější Gippel - vždyť podle GPS to je jsou jen nějaké 4km, to přece dáme v pohodě. A tak jsme vyrazili - Vítek s krosnou, já jen s foťákem, mapou a minerálkou.

Kolouškem

Koloušek je zákazník autobazaru. Považuji to za maximálně trefné. Jistě si snadno představíte to zcela bezbranné křehké nohaté plaché zvířátko s velkýma očima. Jedinou šanci pro kolouška v lese plném šelem představuje rychlý útěk a vám to doporučuji taky. Zákazník v autobazaru nemá o mnoho více šancí než koloušek v lese, pokud není odborníkem v oblasti automobilismu, nejlépe karosářem, motorářem a elektronikem současně, je vydán autobazarním zmrdům zcela napospas. Jsme u toho, jak trefně poznamenal jeden diskutující u původního článku, auto se v Czecholandu „musí umět kupovat“ a veškerá zákonná ochrana je zákazníkovi na pytel, stejně jako je pro kolouška irelevantní, že ta liška, co mu právě prokousla krk, loví na území přírodní rezervace.

-- Newspeak autobazarních zmrdů: Reloaded (www.dfens-cz.com)

...a přesně tak to i bylo. Prohlédl jsem si, dal si vysvětlit, jak je super, že z nablýskaného motoru nic neteče a že pauza 6 let a 80tis km v servisní knížce vlastně nic neznamená... a poděkoval jsem, vrátil se na tramvaj a docela dost zklamaný se vydal na cestu k domovu. Ach jo.