Víte, jak vyřešit "problém" s maďarskou menšinou na jihu Slovenska? Postavte dálnici a vlakový koridor mezi Bratislavou a Košicemi - jako náhradu silnice I/50.
Ale o tom jsem vlastně nechtěl...
Od malička žiju na severu Brna, hodně dlouho jsem to měl ven z města mnohem blíž než do centra a vím, že tyto věci předurčují výběr míst, kde bych se mohl cítit jako doma. Když o tom tak přemýšlím, tak krom mého rodného města to je Ústí nad Labem a Prešov. Vím, že velkou část na tomto výběru má fakt, že při příjezdu do těchto měst je potřeba překonat nějakou tu terénní vlnku.
Vysvětlím: když jsem byl malí, jezdila naše rodinka k příbuzným na sever Čech (nikoli do Ústí). A když jsme se vraceli (nikdy jsem nespal, vždycky jsem sledoval cestu - jsem zvědav, jestli Matouš bude po mě), tak jsem věděl, že po Lipůvce bude cesta stoupat do kopce a někde u Podlesí se otevře nádherný výhled do brněnské kotliny a z toho místa bude vidět vše důležité. Co na tom, že z onoho místa je to ještě dobrých 15km, vše podstatné už je (skoro) nadosah. U Ústí tuto roli hraje České středohoří, u Prešova Branisko. Jakkoli jsem tudy (I/18, D1) jel jen málokrát, pokaždé bylo potěšením čekat, až se otevře výhled do šarišské kotliny a potom už jen stačilo se spustit po silnici dolů a měkce přistát v metropoli. A nic nemění na tom, že (jak Ústí), tak Prešov nejsou nikterak krásnými městy - Ústí kvůli bombardování na konci druhé světové války a Prešov... Prešov kvůli tomu, že je to typické slovenské město.
Ano, hodilo by se napsat, co je to typické slovenské město a co se mi na tom nelíbí. Typické slovenské město bylo až do 50. let 20. století maličké. Historické centrum obklopovala hrstka ulic s nevysokými (téměř rodinnými) domy - když v tom přišlo rozhodnutí strany a projektanti začali rýsovat - a na toto malučké, snadno zranitelné město se nalepil velice těžký přívažek moderních budov. (V Čechách a na vetšině míst Moravy tento průběh nebyl tak drastický - tato města se rozvíjela postupně, takže budovatelský náraz (zejména) 70. a 80. let zvládly absorbovat.) "Vzorem" tohoto principu můžou být buď Košice, nebo některá menší města, kde téměř vesnická náves je obklopena panelákovým bludištěm. Napadá mě provokativní otázka: existuje nějaká dobrá moderní (od r. 1950) slovenská architektura?
Onehdá se mi do rukou dostala obrazová knížka věnovaná Prešovskému kraji. Byla nádherná! Jen ten Prešovský kraj je jiný...
čtvrtek, července 28, 2011
pondělí, června 27, 2011
neděle, března 06, 2011
RL200 reloaded
4. března 2011, 21:15 - 23:00
Nejdřív jsem zaparkoval u lesa před Lažánkami, kde ale častá protijedoucí auta docela osvětlovala, navíc při zemi se tam válel nějaký opar, takže jsem se rozhodl, že se zkusím podívat k JZD v Maršově. Co se logistiky týče, tak je to tam dobré – je tam pěkný plácek, kde se dá zaparkovat i vytáhnout astrotechnika, méně skvělé je, že tam svítí jedna pouliční lampa z Maršova a několik lamp z JZD. I tak jsem tam rozložil výbavu. Nejdřív jsem začal fotit startrails. Rozhodl jsem se pro oblast Oriona, hlavně kvůli tomu, že na ní jsou objekty jak severní, tak jižní polokoule. Ostřil jsem automaticky na lampu s pozdějším přepnutím do manuálního režimu (ale s objektivem jsem už nic nedělal). Docela se to osvědčilo – a to pro oba objektivy. Zvolil jsem 60s expozice, které už byly docela přesvětlené (což krásně ilustruje ne příliš skvělé podmínky), ale nechal jsem je s tím, že alespoň uvidím, co to udělá. Jako druhý objekt jsem zvolil oblast kolem Polárky, tady už delším objektivem. Na 60s i 30s expozici bylo na krajích pole vidět, že se otáčení oblohy už projevilo, tak jsem to nechal na 15s. Výsledek nakonec je docela dobrý. Opět jsem ostřil na lampu. Na výsledné fotografii je ale vidět barevná vada, příště to chce víc zaclonit. Dark framy jsem fotil se sundanými objektivy, jen s krytkou těla tak, že jsem fotoaparát zavřel do brašny.
Mimo focení jsem se snažil i dívat RL. Nejdřív jsem konečně správně nastavil hledáček, abych zjistil, že obraz v něm je příšerný – ten od Slunce natavený okulár je prostě nepoužitelný – asi to bude chtít nový, tak aby to dávalo zvětšení 15 – 20x. Najít M42 bylo bez problémů, ale při pokusu o hledání M51 a M101 se ukázalo, že zvětšení 210x je příliš veliké na bezproblémové zaměření – tady by to chtělo jít do zvětšení cca 100x, což odpovídá 20mm okuláru. Nechtěl jsem to ale úplně balit, tak jsem se snažil najít alespoň pár objektů, ke kterým to není nijak daleko od nějaké výraznější hvězdy. První úspěch jsem měl s M1 (byla docela slabá, ale byla tam), potom jsem dal M76 (Malou činku jsem v tom neviděl) a nakonec se zadařily dvě galaxie – nejspíš M65 a M66. Mířil jsem i k Messierovým objektům v Honících psech, ale v tu chvíli jsem se už dost věnoval fototechnice a tak jsem to nakonec odpískal.
Krom toho měl premiéru Panoramic TriAtlas. Pozoruje se s ním skvěle, ten mizerný hledáček má dosah tak o 1mag méně, než je dosah atlasu, což je docela skvělé. Pro nějaké hledání v RL to už ale není, tam by to chtělo něco mnohem podrobnějšího. Jediné, co mě od B/C nebo C verze TriAtlasu odrazuje, je (dle mého názoru) nadbytek nestelárního obsahu.
Když už mi docela mrzly nožky a nepomáhal ani čaj v termosce, tak jsem to zabalil a jel domů. Cestou jsem se ještě stavil u křížku v Lažánkách, docela dost tam svítí blízká vesnice, není tam kde zaparkovat, ale rozhled je ze všech tří míst nejlepší a navíc by se křížek mohl docela vyjímat při dalším pokusu o startrails.
A fotky? Fotky nebudou. Jak Firefox, tak Chrome mi několikrát spadl a IE se mi fakt zkoušet nechce. :)
Nejdřív jsem zaparkoval u lesa před Lažánkami, kde ale častá protijedoucí auta docela osvětlovala, navíc při zemi se tam válel nějaký opar, takže jsem se rozhodl, že se zkusím podívat k JZD v Maršově. Co se logistiky týče, tak je to tam dobré – je tam pěkný plácek, kde se dá zaparkovat i vytáhnout astrotechnika, méně skvělé je, že tam svítí jedna pouliční lampa z Maršova a několik lamp z JZD. I tak jsem tam rozložil výbavu. Nejdřív jsem začal fotit startrails. Rozhodl jsem se pro oblast Oriona, hlavně kvůli tomu, že na ní jsou objekty jak severní, tak jižní polokoule. Ostřil jsem automaticky na lampu s pozdějším přepnutím do manuálního režimu (ale s objektivem jsem už nic nedělal). Docela se to osvědčilo – a to pro oba objektivy. Zvolil jsem 60s expozice, které už byly docela přesvětlené (což krásně ilustruje ne příliš skvělé podmínky), ale nechal jsem je s tím, že alespoň uvidím, co to udělá. Jako druhý objekt jsem zvolil oblast kolem Polárky, tady už delším objektivem. Na 60s i 30s expozici bylo na krajích pole vidět, že se otáčení oblohy už projevilo, tak jsem to nechal na 15s. Výsledek nakonec je docela dobrý. Opět jsem ostřil na lampu. Na výsledné fotografii je ale vidět barevná vada, příště to chce víc zaclonit. Dark framy jsem fotil se sundanými objektivy, jen s krytkou těla tak, že jsem fotoaparát zavřel do brašny.
Mimo focení jsem se snažil i dívat RL. Nejdřív jsem konečně správně nastavil hledáček, abych zjistil, že obraz v něm je příšerný – ten od Slunce natavený okulár je prostě nepoužitelný – asi to bude chtít nový, tak aby to dávalo zvětšení 15 – 20x. Najít M42 bylo bez problémů, ale při pokusu o hledání M51 a M101 se ukázalo, že zvětšení 210x je příliš veliké na bezproblémové zaměření – tady by to chtělo jít do zvětšení cca 100x, což odpovídá 20mm okuláru. Nechtěl jsem to ale úplně balit, tak jsem se snažil najít alespoň pár objektů, ke kterým to není nijak daleko od nějaké výraznější hvězdy. První úspěch jsem měl s M1 (byla docela slabá, ale byla tam), potom jsem dal M76 (Malou činku jsem v tom neviděl) a nakonec se zadařily dvě galaxie – nejspíš M65 a M66. Mířil jsem i k Messierovým objektům v Honících psech, ale v tu chvíli jsem se už dost věnoval fototechnice a tak jsem to nakonec odpískal.
Krom toho měl premiéru Panoramic TriAtlas. Pozoruje se s ním skvěle, ten mizerný hledáček má dosah tak o 1mag méně, než je dosah atlasu, což je docela skvělé. Pro nějaké hledání v RL to už ale není, tam by to chtělo něco mnohem podrobnějšího. Jediné, co mě od B/C nebo C verze TriAtlasu odrazuje, je (dle mého názoru) nadbytek nestelárního obsahu.
Když už mi docela mrzly nožky a nepomáhal ani čaj v termosce, tak jsem to zabalil a jel domů. Cestou jsem se ještě stavil u křížku v Lažánkách, docela dost tam svítí blízká vesnice, není tam kde zaparkovat, ale rozhled je ze všech tří míst nejlepší a navíc by se křížek mohl docela vyjímat při dalším pokusu o startrails.
A fotky? Fotky nebudou. Jak Firefox, tak Chrome mi několikrát spadl a IE se mi fakt zkoušet nechce. :)
pátek, února 18, 2011
středa, února 09, 2011
Před třicítkou
Stručná charakteristika posledních deseti let: z melancholického idealisty cholerickým materialistou.
pondělí, února 07, 2011
O fotografiích a fotografech (2)
Na co je hraní si s HDR, panoramaty, paralaktickými montážemi, úzkopásmovými filtry a vším možným? Na nic.
Magdalena Polińska: The 365 Journey
Magdalena Polińska: The 365 Journey
středa, února 02, 2011
HDR panorama - pokus druhý
Takhle se to má dělat!
Takže přece!
1. Nafotit zdrojové snímky.
2. Složit v Huginu panorama pro snímky s nulovou EV korekcí a uložit parametrický soubor.
3. Zkopírovat parametrický soubor Huginu a zeditovat jej pro kladnou i zápornou korekci EV.
4. Vytvořit panorama pro kladnou i zápornou EV korekci. Nesmí se nic přepočítávat!
5. Složit 3 panorama v Panoramixu Pro - je nutné nastavit EV ručně (Hugin neukládá).
Poznámky? Zdá se mi to postup "po haluzi", asi je bezpodmínečně nutný stativ a naprostý klid při exponování, aby na sebe body seděly, ale kupodivu to funguje.
Takže přece!
1. Nafotit zdrojové snímky.
2. Složit v Huginu panorama pro snímky s nulovou EV korekcí a uložit parametrický soubor.
3. Zkopírovat parametrický soubor Huginu a zeditovat jej pro kladnou i zápornou korekci EV.
4. Vytvořit panorama pro kladnou i zápornou EV korekci. Nesmí se nic přepočítávat!
5. Složit 3 panorama v Panoramixu Pro - je nutné nastavit EV ručně (Hugin neukládá).
Poznámky? Zdá se mi to postup "po haluzi", asi je bezpodmínečně nutný stativ a naprostý klid při exponování, aby na sebe body seděly, ale kupodivu to funguje.
HDR panorama - pokus první
Jen tak ve stručnosti, abych nezapomněl...
1. Se zapnutou aretací expozice nafotíme zdrojové snímky. Potěšující je, že foťák zvládá zároveň bracketing i aretaci expozice.
2. V Photomatixu složíme zdrojové snímky, parametry složení ponecháme stejné. Vzniknou tak zdrojové HDR snímky.
3. V Huginu složíme zdrojové HDR snímky ve výsledné panorama.
A výsledky?
Zdrojové snímky:
A výsledek:
A poznámky, problémy?
1. Přímé skládání v Huginu mi havaruje na nějakou neznámou chybku.
2. Photomatix Pro potřebuje stejný rozměr snímků. Proto je zapotřebí nejdříve použít Photomatix Pro a teprve potom Hugin. Opačný postup je blbost už jen z toho důvodu, že složit snímky úplně stejně nejde (malé posuny mohou hrát velkou roli).
3. Docela to funguje, až na to, že se stejně ztratí ty nejjasnější a nejtmavší části - Hugin to nepřeškáluje tak, aby se mu tam vlezl celý rozsah barev. Viz ta bílá díra okolo Slunka. Já teda věřím, že to nějak jde, ale zatím jsem nepřišel na to jak.
1. Se zapnutou aretací expozice nafotíme zdrojové snímky. Potěšující je, že foťák zvládá zároveň bracketing i aretaci expozice.
2. V Photomatixu složíme zdrojové snímky, parametry složení ponecháme stejné. Vzniknou tak zdrojové HDR snímky.
3. V Huginu složíme zdrojové HDR snímky ve výsledné panorama.
A výsledky?
Zdrojové snímky:
A výsledek:
A poznámky, problémy?
1. Přímé skládání v Huginu mi havaruje na nějakou neznámou chybku.
2. Photomatix Pro potřebuje stejný rozměr snímků. Proto je zapotřebí nejdříve použít Photomatix Pro a teprve potom Hugin. Opačný postup je blbost už jen z toho důvodu, že složit snímky úplně stejně nejde (malé posuny mohou hrát velkou roli).
3. Docela to funguje, až na to, že se stejně ztratí ty nejjasnější a nejtmavší části - Hugin to nepřeškáluje tak, aby se mu tam vlezl celý rozsah barev. Viz ta bílá díra okolo Slunka. Já teda věřím, že to nějak jde, ale zatím jsem nepřišel na to jak.
pondělí, ledna 24, 2011
středa, ledna 12, 2011
O fotografiích a fotografech
Občas se mi stane, že mi někdo pochválí fotografii. A občas připadne nějaká fotografie dobrá i mě. A potom jsou lidé, jejichž jedna fotka je schopna dostat mě do kolen - a třeba může být vyfocená "mýdlovou krabičkou".
Magdalena Polińska: Jasminowa zima
Magdalena Polińska: Jasminowa zima
S městskými policajty
Tak jsem byl napomenut za jízdu na kole v pěší zóně. A při té příležitosti jsem se zeptal na auta, která parkují na rožku Joštovy a Moravského náměstí (tam jak byla Potrefená husa).
(já) ...tam je pruh pro cyklisty, který končí v zaparkovaném autě.
(mp) My o tom víme, ale ta stavba ještě není zkolaudována.
(já) Značky tam jsou, vodorovné dopravní značení tam je... No, a jak poznám, že už to je zkolaudované.
(mp) No až to bude zkolaudované, tak to začneme řešit.
(já) ...tam je pruh pro cyklisty, který končí v zaparkovaném autě.
(mp) My o tom víme, ale ta stavba ještě není zkolaudována.
(já) Značky tam jsou, vodorovné dopravní značení tam je... No, a jak poznám, že už to je zkolaudované.
(mp) No až to bude zkolaudované, tak to začneme řešit.
úterý, ledna 04, 2011
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
