Měsíc, Jupiter a Ganymedes

RL200 reloaded

4. března 2011, 21:15 - 23:00

Nejdřív jsem zaparkoval u lesa před Lažánkami, kde ale častá protijedoucí auta docela osvětlovala, navíc při zemi se tam válel nějaký opar, takže jsem se rozhodl, že se zkusím podívat k JZD v Maršově. Co se logistiky týče, tak je to tam dobré – je tam pěkný plácek, kde se dá zaparkovat i vytáhnout astrotechnika, méně skvělé je, že tam svítí jedna pouliční lampa z Maršova a několik lamp z JZD. I tak jsem tam rozložil výbavu. Nejdřív jsem začal fotit startrails. Rozhodl jsem se pro oblast Oriona, hlavně kvůli tomu, že na ní jsou objekty jak severní, tak jižní polokoule. Ostřil jsem automaticky na lampu s pozdějším přepnutím do manuálního režimu (ale s objektivem jsem už nic nedělal). Docela se to osvědčilo – a to pro oba objektivy. Zvolil jsem 60s expozice, které už byly docela přesvětlené (což krásně ilustruje ne příliš skvělé podmínky), ale nechal jsem je s tím, že alespoň uvidím, co to udělá. Jako druhý objekt jsem zvolil oblast kolem Polárky, tady už delším objektivem. Na 60s i 30s expozici bylo na krajích pole vidět, že se otáčení oblohy už projevilo, tak jsem to nechal na 15s. Výsledek nakonec je docela dobrý. Opět jsem ostřil na lampu. Na výsledné fotografii je ale vidět barevná vada, příště to chce víc zaclonit. Dark framy jsem fotil se sundanými objektivy, jen s krytkou těla tak, že jsem fotoaparát zavřel do brašny.

Mimo focení jsem se snažil i dívat RL. Nejdřív jsem konečně správně nastavil hledáček, abych zjistil, že obraz v něm je příšerný – ten od Slunce natavený okulár je prostě nepoužitelný – asi to bude chtít nový, tak aby to dávalo zvětšení 15 – 20x. Najít M42 bylo bez problémů, ale při pokusu o hledání M51 a M101 se ukázalo, že zvětšení 210x je příliš veliké na bezproblémové zaměření – tady by to chtělo jít do zvětšení cca 100x, což odpovídá 20mm okuláru. Nechtěl jsem to ale úplně balit, tak jsem se snažil najít alespoň pár objektů, ke kterým to není nijak daleko od nějaké výraznější hvězdy. První úspěch jsem měl s M1 (byla docela slabá, ale byla tam), potom jsem dal M76 (Malou činku jsem v tom neviděl) a nakonec se zadařily dvě galaxie – nejspíš M65 a M66. Mířil jsem i k Messierovým objektům v Honících psech, ale v tu chvíli jsem se už dost věnoval fototechnice a tak jsem to nakonec odpískal.
Krom toho měl premiéru Panoramic TriAtlas. Pozoruje se s ním skvěle, ten mizerný hledáček má dosah tak o 1mag méně, než je dosah atlasu, což je docela skvělé. Pro nějaké hledání v RL to už ale není, tam by to chtělo něco mnohem podrobnějšího. Jediné, co mě od B/C nebo C verze TriAtlasu odrazuje, je (dle mého názoru) nadbytek nestelárního obsahu.
Když už mi docela mrzly nožky a nepomáhal ani čaj v termosce, tak jsem to zabalil a jel domů. Cestou jsem se ještě stavil u křížku v Lažánkách, docela dost tam svítí blízká vesnice, není tam kde zaparkovat, ale rozhled je ze všech tří míst nejlepší a navíc by se křížek mohl docela vyjímat při dalším pokusu o startrails.

A fotky? Fotky nebudou. Jak Firefox, tak Chrome mi několikrát spadl a IE se mi fakt zkoušet nechce. :)

Východ Slunce, 24. 1. 2011

...a krom toho jsem si prošel celou TZT 7517. :)

Zatmění Slunce

Jedna téměř astrofyzikální noticka...

...která možná poukáže na moje velmi chabé znalosti.

Několik na sobě nezávislých týmů se pokouší změřit jistou fyzikální charakteristiku. Protože se jedná o vícenásobný hvězdný systém, kde hmotnosti složek se mění velice pomalu (alespoň pokud se jedná o řádově desítky let), lze předpokládat, že tato fyzikální charakteristika (závislá pouze na hmotnosti složek) je konstantní.

Několik na sobě nezávislých týmů tak v průběhu asi 15ti let publikuje tyto výsledky:

- 180 +/- 2.3 SJ
- 185 +/- 2.0 SJ
- 160 +/- 2.5 SJ
- 223 +/- 3.0 SJ

Také vám na uvedených výsledcích něco vadí? Nebo jsem fakt tak blbej?

Jak začínající astrofotografové přicházejí o iluze

Vyfotil jsem svoji první slušnou astrofotku. Pohříchu to byl Orion, k mému překvapení jsem z obyčejného kompaktu vytáhl téměř desátou magnitudu, což mi přišlo slušné. A protože s jídlem roste chuť, napadlo mě, že bych konečně mohl zkusit něco se starým dobrým objektivem 4/300 s tím, že bych si možná pod stromeček pořídil nějakou montáž, která by udržela alespoň desetisekundovou expozici. Nu, zjistil jsem, že použitelné řešení obnáší investici min. 30000Kč, což je krapet víc, než jsem předpokládal... A tak asi nic, resp. tak si asi koupím okulár za pár stovek (zajímalo by mě, kam se poděly ty mikroskopové, co jsem měl doma) a zkusím se podívat na pár objektíků očmo. Ach jo.

Ale... Zajímavým zjištěním pro mě byl fakt, že lidí s podobným (nebo ještě lepším) vybavením je docela dost - tipuju to minimálně na takových 20 lidí po republice, z toho minimálně deset z nich je schopno dělat fotky na velice slušné úrovni. Zdá se, že tzv. "amatérská astronomie" není ani zdaleka na úbytě (jak by se mohlo z mnohých hvězdáren zdát) - jen ten "amatérský astronom" se už docela liší od "amatérského astronoma" před 15 lety.

Ach jo.

Z došlé pošty...

The University of Heidelberg is an equal opportunity employer. Applications from women and minorities are particularly welcome.

Znamená to, že moje přihláška není (na rozdíl od přihlášek žen a příslušníků minorit) obzvláště vítaná ? (Já vím, už jsem si mohl zvyknout...)

P.S. Klid. Nikam se nehlásím. Jen jsem na to narazil a zaujalo mne, jak daleko to pokročilo. (Landessternwarte Königstuhl, University of Heidelberg)

Expedice zvířetník

První ročník expedice zvířetník za pozorováním zodiakálního světla proběhl dnes večer. Od Máslíků jsem si půjčil Amálku a vyrazili jsme do Zahrady na Křivoš (kousek od Kalů). Po chvilce poflakování se po zmrzlé louce jsme skutečně viděli něco, co by mohlo připomínat i zmíněný jev. Krom toho jsme viděli i jedno iridium. Zkusil jsem i něco nafotit, zběžně se zdá, že z toho nic nebude, ale třeba když složím víc fotek dohromady (zatím mi to hlásí Out of memory)...

(A jinak jsem si perfektně zařídil - krásně v noci, prázdné silnice, jen sem tam zajíc... (nebojte, přežil))

Zodiakální světlo

Příští týden je nejlepší jarní šance pozorovat zodiakální světlo - akorát to chce najít nějaké místo s čistým, tmavým západním obzorem. Což o to, tip na takové místo bych měl, akorát mě nenapadá nějaký rozumný způsob, jak to zrealizovat. No uvidíme.

O předpovědích

Server SpaceWeather uvádí, že dnešní sluneční číslo - součet desetinásobku skupin slunečních skvrn a počtu slunečních skvrn pozorovatelných na povrchu Slunce - je 71. Na tom by nebylo až tak nic nezvyklého, kdyby předpověď NASA neočekávala hodnoty mezi 5 a 35 (můj odhad z grafu je 20 +/- 15). Co s tím?

Nic. Snad možná vzít si poučení a nebrat vážně všechny předpovědi, zejména ty nostradamovské.

--

Kdybych si pamatoval, jak je to s nejrůznějšíma funkcema statistických rozložení, tak bych vám i vypočítal, o kolik se předpověď sekla. Nu, nepamatuju si.

Samozřejmě, nic to nemění na tom, že poslední sluneční minimum bylo nejhlubší za poslední století, jen roky 2008 a 2009 byly z hlediska počtu dnů bez slunečních skvrn na 2. resp. 3. místě a rok 2007 na 10. místě.; srovnatelné minimum bylo pouze v letech 1911, 1912 a 1913 (8., 4. a 1. místo).

Delfinek - Šíp - Altair

výřez, 119x 10s expozice (celkem 19' 50"), f=28mm, f/4,0, lmag 8,5

Gemds 2006

Hm, hm. Tak z letošních Geminid neuvidím ani jednu. Škoda. Přitom tento meteorický roj byl jedním z těch, které jsem opravdu pravidelně sledoval. Ať už na zahradě, 5 hodin v -17 stupních Celsia s křupajícím sněhem pod nohama (které jsem poté dobré půl hodiny rozehříval nad kamnama) nebo v horách, nejčastěji nad Kraľovanama, nad vrstvou ledově vlhké sychravé mlhy v údolí Oravy a Váhu, zachumlaný ve spacáku a žďáráku.

Škoda. Jsem na pracovní cestě, počasí nepřeje (ale já bych do těch Korutan dojel, fakt!) a mrznutí venku jsem si alespoň chloupek užil o víkendu (třeba se ještě dozvíte pohled z druhé strany).

Tak snad někdy příště, třeba na Gemds 2007.