(za odkaz děkuji matesovi, myslím, že zaslouží dalšího šíření (odkaz, ne mates))
středa, prosince 09, 2009
úterý, prosince 08, 2009
Výběr z tisku (8)
Téměř polovinu všech nezaměstnaných tvoří ženy, jejichž podíl dosáhl 49,6 procenta.
-- Bez práce je opět více než půl milionu Čechů (iHNed.cz)
sobota, prosince 05, 2009
Gippel (1669m), Göller (1766m) - (2)
Den 1 (pokračování)
Nejdřív malé doplnění - těmi kurvami jsem opravdu nemyslel prostitutky, ale prakticky všechnu výstavbu na české straně hraničního přechodu Hatě - Kleinhaugsdorf, zejména objekty tzv. Excalibur City. Fotky si najdete určitě sami, já opravdu netušil, že něco takového u nás existuje, že jsme schopni sami sebe i krajinu takhle kurvit. (A to není chyba těch rakušáků, to je jen a jen na nás.)
Ale zpátky do Kernhofu. Vylezli jsme z auta, nahodili batohy na záda a já začal očekávat muka. A tak jsme šli, nejdřív po rovince, potom se cesta začala mírně zvedat až se zvedla úplně. A ono to, světe div se, docela šlo, ani jsem se sebou moc nemusel bojovat. Asi za půl hodiny jsme přišli na křižovatku s lesní cestou, která na mé mapě od vydavatelství Kompass nebyla zaznačena (ale budiž jim k dobru, že mapa byla stará a že vydavatelství se od té doby výrazně polepšilo), takže jsem si prve myslel, že jsme už v sedle Waldhüttsattel, ale to, že bych za půlhodinu vyšel 600Hm jsem vyhodnotil jako blbost. V mapě jsme to potom identifikovali jako nějaké sedýlko s nadmořskou výškou asi 900m n. m. Zde jsem odhodil několik svých vrstev, protože předpověď počasí nezklamala a opravdu bylo jasno a teplo. Vlastní sedlo už odsud bylo vidět (a ani to nevypadalo tak daleko), stejně jako severní srázy Gippelu (ani ten nevypadal až tak daleko). Pokračovali jsme tedy po cestě až do sedla, tentokrát už stezka nebyla tak příjemná, šli traverzovali jsme svah s popadanými stromy - ale kolem poledne jsme byli v sedle, kde jsme dali svačinku, já si tam odložil batoh a padl (můj) "skvělý nápad" jít na vzdálenější Gippel - vždyť podle GPS to je jsou jen nějaké 4km, to přece dáme v pohodě. A tak jsme vyrazili - Vítek s krosnou, já jen s foťákem, mapou a minerálkou.
Nejdřív malé doplnění - těmi kurvami jsem opravdu nemyslel prostitutky, ale prakticky všechnu výstavbu na české straně hraničního přechodu Hatě - Kleinhaugsdorf, zejména objekty tzv. Excalibur City. Fotky si najdete určitě sami, já opravdu netušil, že něco takového u nás existuje, že jsme schopni sami sebe i krajinu takhle kurvit. (A to není chyba těch rakušáků, to je jen a jen na nás.)
Ale zpátky do Kernhofu. Vylezli jsme z auta, nahodili batohy na záda a já začal očekávat muka. A tak jsme šli, nejdřív po rovince, potom se cesta začala mírně zvedat až se zvedla úplně. A ono to, světe div se, docela šlo, ani jsem se sebou moc nemusel bojovat. Asi za půl hodiny jsme přišli na křižovatku s lesní cestou, která na mé mapě od vydavatelství Kompass nebyla zaznačena (ale budiž jim k dobru, že mapa byla stará a že vydavatelství se od té doby výrazně polepšilo), takže jsem si prve myslel, že jsme už v sedle Waldhüttsattel, ale to, že bych za půlhodinu vyšel 600Hm jsem vyhodnotil jako blbost. V mapě jsme to potom identifikovali jako nějaké sedýlko s nadmořskou výškou asi 900m n. m. Zde jsem odhodil několik svých vrstev, protože předpověď počasí nezklamala a opravdu bylo jasno a teplo. Vlastní sedlo už odsud bylo vidět (a ani to nevypadalo tak daleko), stejně jako severní srázy Gippelu (ani ten nevypadal až tak daleko). Pokračovali jsme tedy po cestě až do sedla, tentokrát už stezka nebyla tak příjemná, šli traverzovali jsme svah s popadanými stromy - ale kolem poledne jsme byli v sedle, kde jsme dali svačinku, já si tam odložil batoh a padl (můj) "skvělý nápad" jít na vzdálenější Gippel - vždyť podle GPS to je jsou jen nějaké 4km, to přece dáme v pohodě. A tak jsme vyrazili - Vítek s krosnou, já jen s foťákem, mapou a minerálkou.
středa, prosince 02, 2009
Kolouškem
Koloušek je zákazník autobazaru. Považuji to za maximálně trefné. Jistě si snadno představíte to zcela bezbranné křehké nohaté plaché zvířátko s velkýma očima. Jedinou šanci pro kolouška v lese plném šelem představuje rychlý útěk a vám to doporučuji taky. Zákazník v autobazaru nemá o mnoho více šancí než koloušek v lese, pokud není odborníkem v oblasti automobilismu, nejlépe karosářem, motorářem a elektronikem současně, je vydán autobazarním zmrdům zcela napospas. Jsme u toho, jak trefně poznamenal jeden diskutující u původního článku, auto se v Czecholandu „musí umět kupovat“ a veškerá zákonná ochrana je zákazníkovi na pytel, stejně jako je pro kolouška irelevantní, že ta liška, co mu právě prokousla krk, loví na území přírodní rezervace.
-- Newspeak autobazarních zmrdů: Reloaded (www.dfens-cz.com)
...a přesně tak to i bylo. Prohlédl jsem si, dal si vysvětlit, jak je super, že z nablýskaného motoru nic neteče a že pauza 6 let a 80tis km v servisní knížce vlastně nic neznamená... a poděkoval jsem, vrátil se na tramvaj a docela dost zklamaný se vydal na cestu k domovu. Ach jo.
pondělí, listopadu 30, 2009
O budoucnosti EU
... Problém ale je, že celá Evropská unie personálním výběrem svých nejvyšších představitelů dává najevo, že nestojí o to hrát ve světě opravdu zásadní a důležitou roli. Tu si chtějí podržet národní státy a velcí hráči jako je Francie, Německo nebo Británie. To chování evropských politiků v časech ekonomické krize ukázalo zcela jednoznačně a proto unie ve státech, které jsou opravdu v trablích jako je Lotyšsko nebo Maďarsko ztrácí mezi obyvateli na podpoře.
Lisabonská smlouva sice vstupuje v platnost, ale nad unií, její budoucností a její soudržností a další integrací visí více otazníků než kdykoli předtím. Dobře placeným bruselským úředníkům s vyhlídkou na krásný důchod je to ovšem jedno. Stejně se kdysi zřejmě cítili senátoři a úředníci ve starověkém Římě, když ve druhém století našeho letopočtu s opovržením pročítali zprávy z pohraničí o nájezdech jakýchsi divokých kmenů, které vyháněly jednu římskou posádku za druhou.
-- Martin Ehl: Füle se ryb nezbavil, čili o úpadku EU
středa, listopadu 25, 2009
Gippel (1669m), Göller (1766m) - (1)
Tak jsem byl zase v Alpách (viz fotogalerie). Ale tentokráte za to nemůžu...
Den 0
Pátek, poledne. Sedím na školení, pěkný víkend přede mnou. Původně jsem chtěl jet do Č-S Švýcarska, jenže to nevyšlo, potom sehnat někoho na SONE+ a vyjet si do Beskyd - a v tom mi přišla SMSka, která by se dala zneužít. Slovo dalo slovo a sraz byl stanoven na sobotu, 4:02 ráno v Břeclavi na nádraží.
Pátek, osm večer. Konečně v Brně. Nakupuju nějaké potraviny, mířím domů se zabalit. Na České zjišťuju, že jsem zapomněl koupit "pivo na usnutí" - ovšem v zápětí potkávám sestru a švagra, kteří mě vytahují na pivo. Prý jedno. Nakonec dávám dvě a poté utíkám, abych nedopadl jak sestra. :) Kolem desáté jsem konečně doma, zlehka pod vlivem hážu do batohu spacáky, karimatky, stany a podobné blbosti, abych kolem půlnoci nařídil budík na druhou ranní a pokusil se alespoň trošku vyspat.
Den 1
...a ono nic. Převaluju se v posteli, alkohol už dávno vyprchal a já nemůžu usnout. Teda, asi jsem půl hodinky spal, ale... Nakonec usedám k počítači, vybírám cíl naší cesty a ještě kontroluju zpoždění vlaku. České dráhy mě zlehka překvapí hláškou "pro tento vlak nejsou údaje k dispozici", ale já zavřu okno s tím, že "třeba v Praze zrovna přepřahají lokomotivu nebo tak něco".
2:45 usedám do autobusu, 2:55 vystupuju na hlavním nádraží, kupuju gyros, volám Vítkovi, jestli už vstal (trčet v BV se mi nechce) - a poté jdu do čekárny kde zjistím, že vlak má 140minut zpoždění. Uf... Odvolávám Vítka, ale ten se nechce dát, takže prý přijede do Brna. Jedu domů, uléhám do postele, usínám. Za půl hodiny jsem se probudil, na mobilu SMSka, že je Vítek dole. Tak ho pouštím nahoru s tím, že jdem spát a že třeba pojedeme na Vysočinu. No, neprošlo to - a tak usedám do Punti a nechávám se unášet kamsi do neznáma. Všude je mlha, na I/52 jedeme tak stovkou a mě je blbě z nevyspání a z toho, jak prorážíme cáry mlhy. Jestli já budu někdy schopen takto řídit...
Znojmo - Hatě. Ať žijí české kurvy (a to nemyslím jen ty prostitutky).
Republik Österreich. Copak asi znamená ta velká značka s autíčkem? Je to placená silnice, nebo ne. Pro jistotu objíždíme.
Hollabrunn - Krems a.d. Donau. Zlehka bloudíme po městě.
Lilienfeld - jdem se kouknout na pomník Matyáše Ždárského.
.. a kolem deváté jsme v Kernhofu.
Den 0
Pátek, poledne. Sedím na školení, pěkný víkend přede mnou. Původně jsem chtěl jet do Č-S Švýcarska, jenže to nevyšlo, potom sehnat někoho na SONE+ a vyjet si do Beskyd - a v tom mi přišla SMSka, která by se dala zneužít. Slovo dalo slovo a sraz byl stanoven na sobotu, 4:02 ráno v Břeclavi na nádraží.
Pátek, osm večer. Konečně v Brně. Nakupuju nějaké potraviny, mířím domů se zabalit. Na České zjišťuju, že jsem zapomněl koupit "pivo na usnutí" - ovšem v zápětí potkávám sestru a švagra, kteří mě vytahují na pivo. Prý jedno. Nakonec dávám dvě a poté utíkám, abych nedopadl jak sestra. :) Kolem desáté jsem konečně doma, zlehka pod vlivem hážu do batohu spacáky, karimatky, stany a podobné blbosti, abych kolem půlnoci nařídil budík na druhou ranní a pokusil se alespoň trošku vyspat.
Den 1
...a ono nic. Převaluju se v posteli, alkohol už dávno vyprchal a já nemůžu usnout. Teda, asi jsem půl hodinky spal, ale... Nakonec usedám k počítači, vybírám cíl naší cesty a ještě kontroluju zpoždění vlaku. České dráhy mě zlehka překvapí hláškou "pro tento vlak nejsou údaje k dispozici", ale já zavřu okno s tím, že "třeba v Praze zrovna přepřahají lokomotivu nebo tak něco".
2:45 usedám do autobusu, 2:55 vystupuju na hlavním nádraží, kupuju gyros, volám Vítkovi, jestli už vstal (trčet v BV se mi nechce) - a poté jdu do čekárny kde zjistím, že vlak má 140minut zpoždění. Uf... Odvolávám Vítka, ale ten se nechce dát, takže prý přijede do Brna. Jedu domů, uléhám do postele, usínám. Za půl hodiny jsem se probudil, na mobilu SMSka, že je Vítek dole. Tak ho pouštím nahoru s tím, že jdem spát a že třeba pojedeme na Vysočinu. No, neprošlo to - a tak usedám do Punti a nechávám se unášet kamsi do neznáma. Všude je mlha, na I/52 jedeme tak stovkou a mě je blbě z nevyspání a z toho, jak prorážíme cáry mlhy. Jestli já budu někdy schopen takto řídit...
Znojmo - Hatě. Ať žijí české kurvy (a to nemyslím jen ty prostitutky).
Republik Österreich. Copak asi znamená ta velká značka s autíčkem? Je to placená silnice, nebo ne. Pro jistotu objíždíme.
Hollabrunn - Krems a.d. Donau. Zlehka bloudíme po městě.
Lilienfeld - jdem se kouknout na pomník Matyáše Ždárského.
.. a kolem deváté jsme v Kernhofu.
úterý, listopadu 10, 2009
Klíč ke spokojenosti
Jak se mám?
Dobře, odpověděl jsem slečně skautce. Bylo by rouháním říkat něco jiného. Když přemýšlím, proč se mám dobře, tak mě (hlavně) napadá: jsem spokojený v práci a doma - a vzdal jsem věci, na které nemám. Ach ano, odnesly to hory. Ale to nemění nic na tom, že se mám dobře.
Dobře, odpověděl jsem slečně skautce. Bylo by rouháním říkat něco jiného. Když přemýšlím, proč se mám dobře, tak mě (hlavně) napadá: jsem spokojený v práci a doma - a vzdal jsem věci, na které nemám. Ach ano, odnesly to hory. Ale to nemění nic na tom, že se mám dobře.
pondělí, listopadu 09, 2009
O spyware
...z jedné diskuze:
(a) ... kdybys nebrouzdal po pornostránkách, tak nemusíš odstraňovat spyware!
(b) ... kdyby nebrouzdal po pornostránkách a šel za kurvama, tak by mohl chytit něco horšího než spyware!
(Ano, přemýšlím nad nahrazením komerčního Nortona 360 nějakým freeware. Na Ještěrčin notebook jsem dal Spybot + Spyware Terminator + Avast a fungovalo to. Snažil jsem se Nortona nahradit tímto a už několikrát jsem musel odstřelit jak pokus o instalaci, tak Firefox (a to vždy komplikovaně: nejdřív Crawler Toolbar, potom Terminatora a teprve potom Firefox). Nějaké nápady? Nebo raději zůstat u Nortona?)
(a) ... kdybys nebrouzdal po pornostránkách, tak nemusíš odstraňovat spyware!
(b) ... kdyby nebrouzdal po pornostránkách a šel za kurvama, tak by mohl chytit něco horšího než spyware!
(Ano, přemýšlím nad nahrazením komerčního Nortona 360 nějakým freeware. Na Ještěrčin notebook jsem dal Spybot + Spyware Terminator + Avast a fungovalo to. Snažil jsem se Nortona nahradit tímto a už několikrát jsem musel odstřelit jak pokus o instalaci, tak Firefox (a to vždy komplikovaně: nejdřív Crawler Toolbar, potom Terminatora a teprve potom Firefox). Nějaké nápady? Nebo raději zůstat u Nortona?)
sobota, října 31, 2009
Florence and the Machine: Cosmic Love
Po hodně dlouhé době jsem navštívil kamenný obchod s hudbou - a zrovna tam hrála tato písnička. Docela mi sedla do nálady.
Ani jeden běloch...
K této úvaze mě přivedl poslední PhD comics, zejména poznámky "All men, all non-white" a "OK, to be fair, there was one white guy". Přiznám se, že mě to od , dle mého názoru taky ne příliš bílého (1), (2) Američana (Vždyť přece v USA jsou na toto téma tak citliví! Nebo že by se to vztahovalo jen na černochy?) překvapilo...
Update: poslední díl série mi vše objasnil. Tak jsem ze sebe zase jednou udělal debila. :)
Update: poslední díl série mi vše objasnil. Tak jsem ze sebe zase jednou udělal debila. :)
čtvrtek, října 29, 2009
Zn. Vyměním Lisabonskou smlouvu za Chartu základních práv
(Samozřejmě, je to článek z novin, ale i tak...)
„Výjimka se bude odborně jmenovat protokol o aplikaci Charty a bude v ní prostě a jednoduše uvedeno, že Charta v České republice neplatí,“ vysvětlil HN ve čtvrtek odpoledne jeden z českých diplomatů. „Ano, celá Charta základních práv,“ ujistil opakovaně.
Zdroj: iHned.cz
To by mě fakt zajímalo, co mu na tomto vadilo. Pročetl jsem si to a nic závadného jsem nenašel, spíš mám opravdu pocit, že si z toho špatného (LS+ChZP) vybereme jen to nejhorší (LS).
„Výjimka se bude odborně jmenovat protokol o aplikaci Charty a bude v ní prostě a jednoduše uvedeno, že Charta v České republice neplatí,“ vysvětlil HN ve čtvrtek odpoledne jeden z českých diplomatů. „Ano, celá Charta základních práv,“ ujistil opakovaně.
Zdroj: iHned.cz
To by mě fakt zajímalo, co mu na tomto vadilo. Pročetl jsem si to a nic závadného jsem nenašel, spíš mám opravdu pocit, že si z toho špatného (LS+ChZP) vybereme jen to nejhorší (LS).
Výběr z tisku (6)
Tentokráte ne o tom, kdo kde udělal jakou gramatickou chybu.
Rakouská VŘSR v roce 2009
... Mimochodem, hovoří se tu o Knock-out Prüfungen, u kterých někdy vyletí až 80% lidí, ale co byste čekali, když může studovat každý? ...
Tak to by odpovídalo, z mého cvičení z Mechaniky a molekulové fyziky zvládlo tak 20% lidí (z čehož vyplývá, že přijmačky na fyziku byla pouhá formalita).
Rakouská VŘSR v roce 2009
... Mimochodem, hovoří se tu o Knock-out Prüfungen, u kterých někdy vyletí až 80% lidí, ale co byste čekali, když může studovat každý? ...
Tak to by odpovídalo, z mého cvičení z Mechaniky a molekulové fyziky zvládlo tak 20% lidí (z čehož vyplývá, že přijmačky na fyziku byla pouhá formalita).
neděle, října 25, 2009
Válka v krku
Ano, je to přesně dle fotbalového "nedáš - dostaneš": tak dlouho jsem otálel s výletem, až jsem se roznemocněl.
pátek, října 23, 2009
Skoro manažer
Dnešní ranní cesta Pendolinem do Prahy: první polovinu cesty jsem škrtal ve stohu papírů pokrytých čísilky, druhou polovinu jsem datloval do notebooku (úpravy programu). Ještě oblek, kravatu, hladce oholen, dobře naladěn a je ze mě úplný manažer.
(A teď domů, odpočinout, povolit mozkové závitky z našlapaného programu posledních dnů.. Kéž by o státním svátku bylo hezky!)
(A teď domů, odpočinout, povolit mozkové závitky z našlapaného programu posledních dnů.. Kéž by o státním svátku bylo hezky!)
pondělí, října 19, 2009
sobota, října 17, 2009
Božena Němcová (Poland)?
Božena Němcová's Birthday - (Poland)
ze stránky: http://www.google.com/logos/logos09-1.html (něco za polovinou)
ze stránky: http://www.google.com/logos/logos09-1.html (něco za polovinou)
čtvrtek, října 15, 2009
Výběr z tisku (5)
... Aby směli zkoušku opakovat, museli studentky pedagogovi dělat různé služby. Pekly bábovky, ...
-- iDnes.cz
úterý, října 13, 2009
Lisabonská smlouva (Support our president?)
A není to jedno? (Podpořit prezidenta? Vy jste se snad zbláznili!)
(Nebojte, vysvětlím - a ani to nebude tak dlouhé.) Kdesi, tuším, že na blogu Tomáše Sedláčka (asi bych si ho měl přidat do oblíbených) jsem četl, že největší chybou kterou dělají příznivců komunismu je to, že srovnávají reálný kapitalismus se všemi jeho chybami s ideálním komunismem - který se ovšem nikdy nikomu nepodařilo zrealizovat. Z tohoto srovnání samozřejmě vyjde lépe komunismus, protože je ideální :) - ale ve chvíli, kdy bychom srovnávali reálný kapitalismus s reálným komunismem, dopadne toto srovnání (úplně?) jinak. (Pro příklady netřeba chodit daleko, pokud někdo ví o protipříkladu, sem s ním.)
Podobně to vidím i s odpůrci Lisabonské smlouvy. Ano, bylo by krásné odmítnout Lisabonskou smlouvu, vystoupit z byrokracií kypící EU a stát se jen členem EHS - ale k čemu by to (reálně) vedlo? Už teď je ČR nepřímo ovlivňována z Ruska. Sen o suverénním státě? Kde jste tuto sci-fi (naposledy) viděli? V roce 1937? Stačí se podívat, kam jsme to dotáhli za 20 let svobody - vždyť v Evropě jsme akorát za šašky. Naše domácí i zahraniční politika - to se nedá nezvat jinak než "absurdní komedie". A vidíte někde šanci na změnu? (Pokud ano, tak kde a v jakém časovém horizontu?)
Resumé: Lisabonskou smlouvu si plně zasloužíme! Částečně za trest, částečně za "odměnu". A pan prezident? Jakkoli se můžu s některými jeho názory ztotožnit (GW), jsem přesvědčen, že během několika posledních let (minimálně jeho 2. funkční období) kormidluje Českou republiku směrem na východ, do objetí velkého ruského medvěda. Proč bych ho tedy měl podporovat?
(Nebojte, vysvětlím - a ani to nebude tak dlouhé.) Kdesi, tuším, že na blogu Tomáše Sedláčka (asi bych si ho měl přidat do oblíbených) jsem četl, že největší chybou kterou dělají příznivců komunismu je to, že srovnávají reálný kapitalismus se všemi jeho chybami s ideálním komunismem - který se ovšem nikdy nikomu nepodařilo zrealizovat. Z tohoto srovnání samozřejmě vyjde lépe komunismus, protože je ideální :) - ale ve chvíli, kdy bychom srovnávali reálný kapitalismus s reálným komunismem, dopadne toto srovnání (úplně?) jinak. (Pro příklady netřeba chodit daleko, pokud někdo ví o protipříkladu, sem s ním.)
Podobně to vidím i s odpůrci Lisabonské smlouvy. Ano, bylo by krásné odmítnout Lisabonskou smlouvu, vystoupit z byrokracií kypící EU a stát se jen členem EHS - ale k čemu by to (reálně) vedlo? Už teď je ČR nepřímo ovlivňována z Ruska. Sen o suverénním státě? Kde jste tuto sci-fi (naposledy) viděli? V roce 1937? Stačí se podívat, kam jsme to dotáhli za 20 let svobody - vždyť v Evropě jsme akorát za šašky. Naše domácí i zahraniční politika - to se nedá nezvat jinak než "absurdní komedie". A vidíte někde šanci na změnu? (Pokud ano, tak kde a v jakém časovém horizontu?)
Resumé: Lisabonskou smlouvu si plně zasloužíme! Částečně za trest, částečně za "odměnu". A pan prezident? Jakkoli se můžu s některými jeho názory ztotožnit (GW), jsem přesvědčen, že během několika posledních let (minimálně jeho 2. funkční období) kormidluje Českou republiku směrem na východ, do objetí velkého ruského medvěda. Proč bych ho tedy měl podporovat?
pondělí, října 12, 2009
Pračko, vydrž!
Zrovna jsem si už říkal, že bych se pomalu mohl dostávat z ne příliš příjemné finanční situace, zapříčiněné několika mimořádnými výdaji... No, pračka je jiného názoru - dneska si takhle dvakrát zastávkovala. Ano, já vím, je přes 20 let stará, má už svoje odepráno - ale pár měsíců by ještě mohla vydržet, ne?
neděle, října 11, 2009
Výběr z tisku (4)
...a že prý se to stává jen v USA. Po delší době opět nezklamaly Hospodářské noviny. (celý článek zde)
sobota, října 10, 2009
Čtyřky ještě vylezu
Překonal jsem ostych (přece jen, nelezl jsem dva roky), zanedbal finanční stránku věci (ano, jde sice jen o stovku, ale momentálně řeším skoro každou korunu) a zas jednou zašel na stěnu. A dobré to bylo. Mým vrcholem bylo lezení 4a francouzských na ostrém konci lana, 4b jsem dal jen do půlky - čili nedal (i když, alibisticky by mohl dodat, že to možná bylo únavou). Výsledek: unavený, spokojený.
(Akorát jsem teda za ty dva roky zapoměl spoustu věcí, pod skálu bych bez důkladného oživení praktických věcí raději nelezl.)
(Akorát jsem teda za ty dva roky zapoměl spoustu věcí, pod skálu bych bez důkladného oživení praktických věcí raději nelezl.)
středa, října 07, 2009
Panamian man
Tak jsem zase jednou podlehl rozumu a nejel na výlet. Jestli do večera nezačne v severních Čechách pršet, tak přestávám hrát.
...zato jsem ale perfektně pokecal s jedním Panamcem, který si takhle udělal prázdniny po východní (Berlín - Praha - Vídeň - Budapešť) Evropě (nebojte, nejel na dovolenou do východní Evropy až z Panamy, pracuje v Nizozemí). Celou cestu z Prahy až do Brna jsme prokecali, samozřejmě v angličtině, on mi řekl historii panamského průplavu, já mu vysvětlil, jak to bylo s těma Lotovýma dcerama. Něco takového bych potřeboval alespoň jednou týdně.
BTW: Jak byste řekli větu "Tento vlak jezdí / jede z Hamburku do Vídně."? Anglicky, samozřejmě.
...zato jsem ale perfektně pokecal s jedním Panamcem, který si takhle udělal prázdniny po východní (Berlín - Praha - Vídeň - Budapešť) Evropě (nebojte, nejel na dovolenou do východní Evropy až z Panamy, pracuje v Nizozemí). Celou cestu z Prahy až do Brna jsme prokecali, samozřejmě v angličtině, on mi řekl historii panamského průplavu, já mu vysvětlil, jak to bylo s těma Lotovýma dcerama. Něco takového bych potřeboval alespoň jednou týdně.
BTW: Jak byste řekli větu "Tento vlak jezdí / jede z Hamburku do Vídně."? Anglicky, samozřejmě.
sobota, října 03, 2009
V sobotu v práci
12:15 příchod do práce
12:20 obědosvačina
12:25 přece nebudu v práci jen tak jíst, alespoň si stáhnu těch 100MB aktualizací pro linux
12:28 notebook rozbalen
12:30 pokračování obědosvačiny
12:38 ještě něco k pití by to chtělo...
12:39 čajík
12:45 tak už bych mohl něco začít pracovat
12:50 čerpám moudra z Googlu
12:58 ...tak tohle si na pražském vývojovém netroufnu spustit
12:59 loguji se na brněnský zkušební server
13:00 jaktože nevidím žádné tabulky?
13:01 aha, já se přihlásil jako já
13:02 takže založit nějakou pokusnou tabulku
13:04 pokusná tabulka napsána
13:05 pokusná tabulka spuštěna
13:06 nic se nestalo
13:07 opět se nic nestalo
13:08 žádná práva? jak to?
13:09 asi si budu muset udělit nějaká práva
13:10 jak se sakra loguje do toho webovského rozhraní
13:11 fú... ještěže mám tu historii v Mozille
13:13 klikám práva
13:19 Apply. Pokus na tabulku - stále nic.
13:25 přidávám další a další práva
13:27 že by kvóty?
13:28 Další Apply. Místo Apply píšu Alpy.
13:29 hurá, tabulka založena; tak ji pro jistotu zase dropnu.
13:30 tabulka založena, data naládována. Takže po hodince bych mohl začít pracovat. Jen kdyby mi nedocházel čaj.
12:20 obědosvačina
12:25 přece nebudu v práci jen tak jíst, alespoň si stáhnu těch 100MB aktualizací pro linux
12:28 notebook rozbalen
12:30 pokračování obědosvačiny
12:38 ještě něco k pití by to chtělo...
12:39 čajík
12:45 tak už bych mohl něco začít pracovat
12:50 čerpám moudra z Googlu
12:58 ...tak tohle si na pražském vývojovém netroufnu spustit
12:59 loguji se na brněnský zkušební server
13:00 jaktože nevidím žádné tabulky?
13:01 aha, já se přihlásil jako já
13:02 takže založit nějakou pokusnou tabulku
13:04 pokusná tabulka napsána
13:05 pokusná tabulka spuštěna
13:06 nic se nestalo
13:07 opět se nic nestalo
13:08 žádná práva? jak to?
13:09 asi si budu muset udělit nějaká práva
13:10 jak se sakra loguje do toho webovského rozhraní
13:11 fú... ještěže mám tu historii v Mozille
13:13 klikám práva
13:19 Apply. Pokus na tabulku - stále nic.
13:25 přidávám další a další práva
13:27 že by kvóty?
13:28 Další Apply. Místo Apply píšu Alpy.
13:29 hurá, tabulka založena; tak ji pro jistotu zase dropnu.
13:30 tabulka založena, data naládována. Takže po hodince bych mohl začít pracovat. Jen kdyby mi nedocházel čaj.
Sobotní playlist
U příležitosti včerejšího třídění CD jsem si dnes k úklidu pustil hudební doprovod. A můj výběr?
Tori Amos: To Venus and back
Reiziger: Our kodo
U2: October
Ani di Franco: Not a pretty girl
A pokračování v práci:
Živé kvety: 12+1
Xavier Baumaxa: Retrofuturo
Gustav Holst: Planets
Ale stejně bych radši do Bielatalu...
Tori Amos: To Venus and back
Reiziger: Our kodo
U2: October
Ani di Franco: Not a pretty girl
A pokračování v práci:
Živé kvety: 12+1
Xavier Baumaxa: Retrofuturo
Gustav Holst: Planets
Ale stejně bych radši do Bielatalu...
pátek, října 02, 2009
čtvrtek, října 01, 2009
Zdálo se mi, zdálo...
...že jsem šlapal na nějakou 4.1tisícovku... Sólo, nádhernej firnovej svah, jen na vrcholku pár skalek.
...a já myslel, že už jsem z toho (pomalu) vyrostl.
...a já myslel, že už jsem z toho (pomalu) vyrostl.
pátek, září 25, 2009
Politická orientace
Udělal jsem si dva testy politické orientace.
Jeden český:
Vaše skóre pro ekonomickou svobodu je 80 bodů ze sta, pro osobní svobodu pak 95 ze sta.
A jeden anglický:
Economic Left/Right: 0.38
Social Libertarian/Authoritarian: -3.49
... a je to zajímavé srovnání.
Jeden český:
Vaše skóre pro ekonomickou svobodu je 80 bodů ze sta, pro osobní svobodu pak 95 ze sta.
A jeden anglický:
Economic Left/Right: 0.38
Social Libertarian/Authoritarian: -3.49
... a je to zajímavé srovnání.
čtvrtek, září 24, 2009
Matematika pro (skoro) maturanty
Zlomek: čitatel 0, jmenovatel 3. Kolik to je?
"Mmmm... Nula celá tři?"
"Mmmm... Nula celá tři?"
pondělí, září 21, 2009
pátek, září 18, 2009
Ohlédnutí za mými hrátky s fotoaparátem...
...aneb statistika, jak jsem využíval kterou ohniskovou vzdálenost.
28mm - 35%
34mm - 4%
44mm - 3%
54mm - 7%
64mm - 3%
74mm - 2%
80mm - 46%
28mm - 35%
34mm - 4%
44mm - 3%
54mm - 7%
64mm - 3%
74mm - 2%
80mm - 46%
středa, září 16, 2009
Rok s Pentaxem (K200D)
Jak ten čas letí... Za chvíli to bude rok, co jsem svůj (fotografický) život svázal s digitální zrcadlovkou Pentax K200D. Můj předchozí fotoaparát byl kompaktní ultrazoom Olympus C765UZ, kterýžto mi sloužil přes 4 roky. Ač to asi bude znít nehezky, tak náš vztah tenkrát už neměl tu správnou šťávu - zejména kvůli zmenšující se kapacitě akumulátorů a kvůli slepnutí čipu. A tak jsem se zvrhl a pořídil si "dvoustovku". A jak se na tuto volbu dívám s odstupem jednoho roku?
Nelituji, není to špatná volba. (Co jiného laskavý čtenář čekal, že? :-) Ale pokusím se vysvětlit proč nelituji.)
Když pominu ten poslední důvod, proč jsem se pro Pentax rozhodl - to, že mi padl lépe do ruky - tak největší předností, kterou oceňuji, je použití tužkových baterií. Ano, mají menší kapacitu než akumulátory, ale po těch peripetiích, které jsem zažil s akumulátory Olympusu vidím toto jako jednoznačné plus. Už několikrát jsem ve chvíli, kdy začala blikat kontrolka baterií vběhl do nejbližší trafiky a za chvíli bylo po problému. Ověřeno po celé Evropě. Krom toho, v době rychlonabíječek, které IMHO akumulátory akorát ničí, je mnohem menší problém najít rozumnou pomalou nabíječku na univerzální tužkové baterie než na konkrétní akumulátor. To, že tužkové baterie jsou použitelné i v jiných přístrojích (např. GPS), je už jen takovou třešničkou na dortu. Na delší akce si s sebou beru baterii tužkových baterií, které jednoduše láduji do přístrojů, kterým už dochází šťáva. (Ano, existují battery gripy, díky kterým se dají tužkovky použít i u jiných fotoaparátů, ale...)
Jedním z parametrů, které hovořily v neprospěch Pentaxe oproti Canonu 450D byla bitová hloubka použitého čipu (12 vs 14bitů, rozdíl znamená 4x větší dynamicky rozsah). Přiznám se, že nevím, jestli toto má vliv, když většinu fotek fotím do 8bit JPEG. Co se RAW formátu týče, který občasně využívám na astrofotografii, tak tam to smysl má, jenže při 30s expozici na tento dynamický rozsah nedosáhnu. Takže si myslím, že jsem nakonec o nic nepřišel. A co se týče ostatních parametrů, tak si momentálně neuvědomuji nějaký pro mně důležitý. Kdyžtak mi připomeňte. :-)
Z jiných zrcadlovek jsem měl možnost si osahat a pomazlit se s Canonem 50D. Díky tomu, že je to zrcadlovka vyšší třídy, jsem si uvědomil, že mi dvoustovka stačí. Asi je to ono klasické "co nemám, to nepotřebuji", určitě je to o zvyku, ale ovládání Canona padesát mi přišlo zbytečně složité a mnohem praktičtější mi přišly "low end" ovládání pomocí šipek než otočným ovladačem. Ale jak říkám, tohle je asi o zvyku.
To, co mě na dvoustovce (ale platí to, imho, pro všechny značky mimo silnou dvojku) nejvíc mrzí / vadí, je poměrně chudá nabídka příslušenství. Musím přiznat, že v tomto má Canon a Nikon hodně navrch, Pentax nabízí jen několik objektivů, situaci trochu zachraňuje Sigma a Tamron, ovšem i tak to není ono. Navíc jsem v tomto prohloupil: když jsem si dvoustovku kupoval, tak byla k dipozici ve standardním setu s objektivem 18-55 první generace, která ale nebyla tolik povedená - a proto jsem koupil jen tělo, které jsem doplnil objektivem 28-80 z mé předchozí zrcadlovky Pentax MZ-5 s tím, že časem vyrostu a pořídím si pořádný objektiv. Ten čas už pomalu nadešel a já si v červnu vybral objektiv Pentax 17-70 f/4 IF SDM, který tenkrát stál nějakých 11tisíc. Jenže tenkrát jsem si řekl, že musím šetřit a že objektiv neuteče. Bohužel, mezitím tento objektiv zdražil na 15tisíc, což už je skoro dvojnásobek oproti podobné Sigmě. Já bych mnohem radši Pentax, jenže jeho současná cena (navíc nutno připočíst filtr) je na mě už hodně vysoká. Kdybych ho vzal v tom červnu na splátky, tak i s nějakým úrokem bych ušetřil... Takhle mi nezbyde, než se podívat s Sigmách či Tamronech, protože druhý (a jediný další) objektiv této kategorie od Pentaxu (16-45) má problém s chromatickou aberací na krátkém konci - a navíc si nejsem jistý, jestli by mi jeho rozsah stačil - přece jen na současné 28-80 využívám častěji ten delší konec...
Tak tohle jsou moje zkušenosti s mým věrným společníkem Pentaxem K200D. Bohužel, z mě neznámých důvodů se zrcadlovky Pentax stávají hůř a hůř dostupné - staré modely se přestávají vyrábět a nové se nějak nedováží či co - k velké lítosti zdejší komunity. Myslím si, že je to škoda. Nu což, třeba se že mně stane dinosaurus - stejně jako mám dodnes v oblibě flanelové kostkované košile...
Nelituji, není to špatná volba. (Co jiného laskavý čtenář čekal, že? :-) Ale pokusím se vysvětlit proč nelituji.)
Když pominu ten poslední důvod, proč jsem se pro Pentax rozhodl - to, že mi padl lépe do ruky - tak největší předností, kterou oceňuji, je použití tužkových baterií. Ano, mají menší kapacitu než akumulátory, ale po těch peripetiích, které jsem zažil s akumulátory Olympusu vidím toto jako jednoznačné plus. Už několikrát jsem ve chvíli, kdy začala blikat kontrolka baterií vběhl do nejbližší trafiky a za chvíli bylo po problému. Ověřeno po celé Evropě. Krom toho, v době rychlonabíječek, které IMHO akumulátory akorát ničí, je mnohem menší problém najít rozumnou pomalou nabíječku na univerzální tužkové baterie než na konkrétní akumulátor. To, že tužkové baterie jsou použitelné i v jiných přístrojích (např. GPS), je už jen takovou třešničkou na dortu. Na delší akce si s sebou beru baterii tužkových baterií, které jednoduše láduji do přístrojů, kterým už dochází šťáva. (Ano, existují battery gripy, díky kterým se dají tužkovky použít i u jiných fotoaparátů, ale...)
Jedním z parametrů, které hovořily v neprospěch Pentaxe oproti Canonu 450D byla bitová hloubka použitého čipu (12 vs 14bitů, rozdíl znamená 4x větší dynamicky rozsah). Přiznám se, že nevím, jestli toto má vliv, když většinu fotek fotím do 8bit JPEG. Co se RAW formátu týče, který občasně využívám na astrofotografii, tak tam to smysl má, jenže při 30s expozici na tento dynamický rozsah nedosáhnu. Takže si myslím, že jsem nakonec o nic nepřišel. A co se týče ostatních parametrů, tak si momentálně neuvědomuji nějaký pro mně důležitý. Kdyžtak mi připomeňte. :-)
Z jiných zrcadlovek jsem měl možnost si osahat a pomazlit se s Canonem 50D. Díky tomu, že je to zrcadlovka vyšší třídy, jsem si uvědomil, že mi dvoustovka stačí. Asi je to ono klasické "co nemám, to nepotřebuji", určitě je to o zvyku, ale ovládání Canona padesát mi přišlo zbytečně složité a mnohem praktičtější mi přišly "low end" ovládání pomocí šipek než otočným ovladačem. Ale jak říkám, tohle je asi o zvyku.
To, co mě na dvoustovce (ale platí to, imho, pro všechny značky mimo silnou dvojku) nejvíc mrzí / vadí, je poměrně chudá nabídka příslušenství. Musím přiznat, že v tomto má Canon a Nikon hodně navrch, Pentax nabízí jen několik objektivů, situaci trochu zachraňuje Sigma a Tamron, ovšem i tak to není ono. Navíc jsem v tomto prohloupil: když jsem si dvoustovku kupoval, tak byla k dipozici ve standardním setu s objektivem 18-55 první generace, která ale nebyla tolik povedená - a proto jsem koupil jen tělo, které jsem doplnil objektivem 28-80 z mé předchozí zrcadlovky Pentax MZ-5 s tím, že časem vyrostu a pořídím si pořádný objektiv. Ten čas už pomalu nadešel a já si v červnu vybral objektiv Pentax 17-70 f/4 IF SDM, který tenkrát stál nějakých 11tisíc. Jenže tenkrát jsem si řekl, že musím šetřit a že objektiv neuteče. Bohužel, mezitím tento objektiv zdražil na 15tisíc, což už je skoro dvojnásobek oproti podobné Sigmě. Já bych mnohem radši Pentax, jenže jeho současná cena (navíc nutno připočíst filtr) je na mě už hodně vysoká. Kdybych ho vzal v tom červnu na splátky, tak i s nějakým úrokem bych ušetřil... Takhle mi nezbyde, než se podívat s Sigmách či Tamronech, protože druhý (a jediný další) objektiv této kategorie od Pentaxu (16-45) má problém s chromatickou aberací na krátkém konci - a navíc si nejsem jistý, jestli by mi jeho rozsah stačil - přece jen na současné 28-80 využívám častěji ten delší konec...
Tak tohle jsou moje zkušenosti s mým věrným společníkem Pentaxem K200D. Bohužel, z mě neznámých důvodů se zrcadlovky Pentax stávají hůř a hůř dostupné - staré modely se přestávají vyrábět a nové se nějak nedováží či co - k velké lítosti zdejší komunity. Myslím si, že je to škoda. Nu což, třeba se že mně stane dinosaurus - stejně jako mám dodnes v oblibě flanelové kostkované košile...
Už i v Brně!
Nemám velkou důvěru v kávu a (v mém případě) čaj z automatů a stánků rychlého občerstvení, ale když mi Terka při našem výletě pod nejvyšší horu Německa v Praze ukázala stánek s fakt "jiným kafem" a oni mi tam připravili fakt "jinou kávu" (vlastně čaj), nevěřil jsem vlastním chuťovým pohárkům. Nyní se i moje "domovské nádraží dočkalo - hledejte v hlavním vestibulu stánek Coffee Joy. Čaj stojí 32Kč a dávají "lepší", pyramidové Pickwicky, na výběr samozřejmě z několika druhů. Vřele doporučuji!
úterý, září 15, 2009
Ideální dovolená
Být 14 dní sám někde v mírných horách, bez lidí. Ideálně Highlands ve Skotsku nebo možná nějaké švédské hory.
čtvrtek, září 10, 2009
Ústavní soud rozhodl...
...a z komentářů potrefených hus vyplývá, jak malý krůček (jestli vůbec nějaký) tato země udělala. A já si - přiznávám, po delší době - znovu kladu otázku, jestli v této zemi chci žít.
čtvrtek, září 03, 2009
Situace kolem voleb
Stejně tak (ústavní soud) nezohlednil dostatečně veřejný zájem a již vynaložené náklady na volby.
-- děkan Právnické fakulty UK Aleš Gerloch v diskuzi na iDNES.cz
Nemám právnické vzdělání, ale jedno mi není jasné: jaký vliv může mít veřejný zájem a vynaložené náklady na volby na to, jestli nějaký zákon je nebo není ústavní.
pondělí, srpna 31, 2009
Degenerace
Dnes ráno jsem zjistil, že neumím odčítat. Obyčejný příklad 35 - 16,06445 jsem řešil pomocí dopočítávání tak, aby to vyšlo.
neděle, srpna 30, 2009
Proč se na východním Slovensku špatně žije?
Vrtalo mi to hlavou. Krásný kraj, to jo. Na jihu úrodné nížiny, ze kterých se na severu zvedají pěkné kopce, navíc geologicky pestré, se spoustou nerostných surovin. Navíc odtud pochází i spousta chytrých a šikovných lidí - kteří ovšem prchají do Bratislavy nebo dále na západ, kde se žije lépe. Proč?
Zeptal jsem se dvou lidí. A dostal dvě odpovědi. Jedna odpoveď byl příběh, který se stal docela nedávno - Zlodeji zdevastovali fabriku v Rudňanoch, Pri razii v osade našli lup nielen z rudnianskej krádeže.
Zeptal jsem se dvou lidí. A dostal dvě odpovědi. Jedna odpoveď byl příběh, který se stal docela nedávno - Zlodeji zdevastovali fabriku v Rudňanoch, Pri razii v osade našli lup nielen z rudnianskej krádeže.
čtvrtek, srpna 27, 2009
Co dělat před usnutím
Zapotřebí: svinovací metr, smazatelná fixka.
1. Vezmi svinovací metr.
2. Začni odvinovat metr.
3. Zastav se na cca 80cm.
4. Fixkou výrazně vyznač svůj současný věk.
5. Zamysli se. :-)
1. Vezmi svinovací metr.
2. Začni odvinovat metr.
3. Zastav se na cca 80cm.
4. Fixkou výrazně vyznač svůj současný věk.
5. Zamysli se. :-)
středa, srpna 26, 2009
Proč si nekoupit šalinkartu?
...protože bych ji využíval!
(A takhle mám alespoň motivaci chodit pěšky a jezdit na kole, což doufám moje tučné tělo ocení.)
(A takhle mám alespoň motivaci chodit pěšky a jezdit na kole, což doufám moje tučné tělo ocení.)
pondělí, srpna 24, 2009
Výběr z tisku (3)
... Líčení se ale nekoná. Hlavina se včera ráno oběsil v cele. V minulosti už byl za podobné činy odsouzen. ...
Zdroj: iDnes.cz
neděle, srpna 23, 2009
Baltský řetěz
Před dvaceti lety, na protest proti paktu Molotov - Ribbentrop a následného násilného připojení pobaltských republik k Sovětskému svazu, vytvořilo něco mezi jedním a dvěma miliony lidí živý řetěz spojující Tallin, Rigu a Vilnius.
sobota, srpna 22, 2009
Skandinávské touhy
Sedím v restauraci obchodního domu IKEA, piju brusinkovou limonádu, dívám se skrz interiér restaurace na dálniční křižovatku D1/D2 a najednou mi přijde, jako bych byl někde na letišti Arlanda, jen místo E4 je pod okny D2 a místo borovic topoly.
Ach jé.
Ach jé.
středa, srpna 19, 2009
Asi mě budeš mít za blázna...
Ahoj B.,
vím, že mě asi budeš mít za blázna, neboť je mi jasné, že ve tvém příspěvku jsi použil nadsázku, ale nedá mi to, abych nereagoval.
Nevím, jak si vyložit tuto větu, napadají mě dva způsoby. První: nakradl sis jen tolik, že můžeš jet jen autobusem. Druhý: lidé, co jezdí vlakem si na svoji jízdu nakradli. Pokud je pravdou ten první, tak bych Ti doporučoval, aby jsi nakradené vrátil a/nebo ses přihlásil na nejbližší služebně PČR. Protože mít kolem sebe lidi, kteří kradou, to prostě vadí. Pokud je pravdou ten druhý, tak Tě ubezpečuju, že jsem do Tater jel autobusem jen jednou (a to do ještě do Nízkých) a zároveň jsem si na všechny ty výlety poctivě vydělal. Ta Tvoje věta tak křivě obviňuje nejen mě, ale i všechny ostatní lidi, kteří si na svoje cesty vlakem nenakradli. A to taky vadí.
(Ano, můžeš namítnout, že logickou negací výroku "Nemám, (protože) nekradu." není výrok "Mám, (tudíž / protože) kradu.", nicméně lidská psychika se neřídí zákony logiky a podobné výroky jsou (dle mého názoru) pozůstatkem devastace morálky a hodnot během čtyřiceti let komunistické diktatury. Za pár měsíců to bude 20 let od listopadu 1989 - nemyslíš, že bychom měli s těmito (dle mého názoru) zlozvyky přestat?)
Přeju Ti příjemný výlet do Tater,
Ježo
vím, že mě asi budeš mít za blázna, neboť je mi jasné, že ve tvém příspěvku jsi použil nadsázku, ale nedá mi to, abych nereagoval.
Vlakem ne, neboť tolik nakradeno zase nemám.
Nevím, jak si vyložit tuto větu, napadají mě dva způsoby. První: nakradl sis jen tolik, že můžeš jet jen autobusem. Druhý: lidé, co jezdí vlakem si na svoji jízdu nakradli. Pokud je pravdou ten první, tak bych Ti doporučoval, aby jsi nakradené vrátil a/nebo ses přihlásil na nejbližší služebně PČR. Protože mít kolem sebe lidi, kteří kradou, to prostě vadí. Pokud je pravdou ten druhý, tak Tě ubezpečuju, že jsem do Tater jel autobusem jen jednou (a to do ještě do Nízkých) a zároveň jsem si na všechny ty výlety poctivě vydělal. Ta Tvoje věta tak křivě obviňuje nejen mě, ale i všechny ostatní lidi, kteří si na svoje cesty vlakem nenakradli. A to taky vadí.
(Ano, můžeš namítnout, že logickou negací výroku "Nemám, (protože) nekradu." není výrok "Mám, (tudíž / protože) kradu.", nicméně lidská psychika se neřídí zákony logiky a podobné výroky jsou (dle mého názoru) pozůstatkem devastace morálky a hodnot během čtyřiceti let komunistické diktatury. Za pár měsíců to bude 20 let od listopadu 1989 - nemyslíš, že bychom měli s těmito (dle mého názoru) zlozvyky přestat?)
Přeju Ti příjemný výlet do Tater,
Ježo
úterý, srpna 18, 2009
Stará Korejská
Zítra začne malování druhé části bytu. A s ním zmizí i poslední zbytky staré Korejské. Ano, těším se na novou Korejskou - ale stejně je zvláštní pozorovat, jak ten starý svět, který člověk pamatuje od dětství, jak mizí.
pondělí, srpna 17, 2009
Miroslav Dolejší: Analýza 17. listopadu 1989
... Svoboda se jim stává břemenem a touží po silné ruce někoho, kdo by o ně pečoval a převzal za ně veškerou odpovědnost. Davají přednost hospodářské a spotřebitelské zabezpečenosti před politickou svobodou. Nejsou schopni autonomní morálky - jejich morálka je vysloveně heteronomní a spočívá víceméně na autoritě: řídí se tím, co je shora jako mravní povinnost uloženo, nejsou však schopni určit, co má být touto mravní povinností. Konvenuje jim moc, nikoli právo - právu se podrobují jen proto, že je spojeno s mocí. Této moci se československá spotřebitelská masa koří tím více, čím je energetičtější, a projevuje vůči ní masochistické postoje. ...
Tolik citát. (A jinak nevím, co si o tom celém elaborátu mám myslet.)
Patnáct let
V úterý zmizely Saturnovy prstence.
Pamatuju si, jak jsem - pravděpodobně někdy v únoru 1994 - toto divadlo pozoroval.
... Prstence je možné pozorovat díky tomu, že odráží sluneční světlo. Ale každých patnáct let se prstence natočí hranou k slunci a neodráží téměř žádné světlo. ...
Pamatuju si, jak jsem - pravděpodobně někdy v únoru 1994 - toto divadlo pozoroval.
pondělí, srpna 10, 2009
...jsem si to chtěl zkusit.
pátek
Brno, hl. n. (14:03) - Brno, Krásného (14:13) / 12Kč
Brno, Olomoucká (14:45) - Rožnov p. Radhoštěm, skanzen (16:20)
Rožnov p. Radhoštěm, skanzen (16:40) - Žilina, hl. st. (18:10)
Žilina, hl. st. (18:40) - Strečno, zast. (19:00) / 15,88Kč
neděle
Kraľovany, Rieka (10:50 - 11:20) - Olomouc, hl. nádraží (14:20)
Olomouc, hl. n. (15:07) - Brno, hl. n. (16:38) / 80Kč
(Celkem: 107,88Kč)
Pro srovnání:
Brno - Žilina: stopem 4h 7 m, vlak 4h 44m, bus 4h 50m.
Kraľovany - Olomouc: stopem 3h 50m, vlak 3h 17.
Kraľovany - Brno: kombinovaně 5h 48m, vlak 5h 7m, bus 4h 20m.
Brno, hl. n. (14:03) - Brno, Krásného (14:13) / 12Kč
Brno, Olomoucká (14:45) - Rožnov p. Radhoštěm, skanzen (16:20)
Rožnov p. Radhoštěm, skanzen (16:40) - Žilina, hl. st. (18:10)
Žilina, hl. st. (18:40) - Strečno, zast. (19:00) / 15,88Kč
neděle
Kraľovany, Rieka (10:50 - 11:20) - Olomouc, hl. nádraží (14:20)
Olomouc, hl. n. (15:07) - Brno, hl. n. (16:38) / 80Kč
(Celkem: 107,88Kč)
Pro srovnání:
Brno - Žilina: stopem 4h 7 m, vlak 4h 44m, bus 4h 50m.
Kraľovany - Olomouc: stopem 3h 50m, vlak 3h 17.
Kraľovany - Brno: kombinovaně 5h 48m, vlak 5h 7m, bus 4h 20m.
středa, srpna 05, 2009
Zase politika
Tak jsem zase našel jeden článek. Smutné je, že tento článek mají za velmi chytrý a přesný i lidi docela vzdělaní a s přehledem.
Dobře: proč považuju tento článek za hloupý? Prvně, když přesouvaly výrobu do ČR zahraniční firmy, ještě jsme je (resp. vlády) podporovali(-y) nejrůznějšími pobídkami, odpouštění daní apod. Na základě stejné logiky teď firmy přesouvají výrobu jinam - a najednou je to špatně.
Ale hlavně: cílem firmy musí být zisk. Jinak nelze investovat do modernizace, jinak nelze zůstat konkurenceschopný. Je smutné, že tato základní pravda obchodu lidem tolik uniká.
A ještě jeden příklad - škodovka plánuje přesunout svoji výrobu na Slovensko (myslím, že k Bratislavě) - a nikdo neprotestuje. Proč? Nevím. Ale může za to jen naše hloupost a rozežranost, že jsme prožrali zavedení Eura.
Ano, Česká republika se stává smrdutou bažinou sociálních dávek, ve kterých sami sebe utopíme.
Dobře: proč považuju tento článek za hloupý? Prvně, když přesouvaly výrobu do ČR zahraniční firmy, ještě jsme je (resp. vlády) podporovali(-y) nejrůznějšími pobídkami, odpouštění daní apod. Na základě stejné logiky teď firmy přesouvají výrobu jinam - a najednou je to špatně.
Ale hlavně: cílem firmy musí být zisk. Jinak nelze investovat do modernizace, jinak nelze zůstat konkurenceschopný. Je smutné, že tato základní pravda obchodu lidem tolik uniká.
A ještě jeden příklad - škodovka plánuje přesunout svoji výrobu na Slovensko (myslím, že k Bratislavě) - a nikdo neprotestuje. Proč? Nevím. Ale může za to jen naše hloupost a rozežranost, že jsme prožrali zavedení Eura.
Ano, Česká republika se stává smrdutou bažinou sociálních dávek, ve kterých sami sebe utopíme.
čtvrtek, července 30, 2009
Před poločasem
Před chvílí jsem přenesl jednu postel z ložnice do obýváku a zašrouboval práh. Můj nový pokojík začíná vypadat k světu - ano, líbí se mi.
Takže dneska v noci - velká premiéra! Jsem zvědav, jaké se mi budou zdát sny...
Takže dneska v noci - velká premiéra! Jsem zvědav, jaké se mi budou zdát sny...
čtvrtek, července 16, 2009
Výběr z tisku (3)
V Rakousku a na Slovensku se přemnožili komáři, situace se vymkla kontrole
Bavorsko (wikipedie)
... Předpověď počasí je pro komáry i nadále příznivá.
Bavorsko (wikipedie)
... I smrky podléhají populační explozi. ...
úterý, července 07, 2009
Vlny a vlnky
Život se skládá z vln a vlnek. Je jedno, jestli to jsou klasické sinusovky nebo jejich průběh připomíná ty na oceánu, z řádu, ve kterém se střídá cesta vzhůru s cestou dolů se člověk nevymotá. A u mně právě jedna taková vlnka utichá.
Začal jsem plánovat výlety, nějak rozumně finančně. Jenže finančně rozumné výlety, respektive doprava na ně, je velice zdlouhavá. A tak mi došlo, že dříve nebo později to bude chtít rozumně spolehlivé auto. A vlna začala nabírat na síle - začal jsem se dívat po bazarech, pročítal internetová fóra o zkušenostech s autobazary, začal vytipovávat případné favority, tedy v mém případě spíš felicie. Až se objevila. Sice s vyšší cenou, ale najednou to byl opravdu tip: Felicie světle zelená metalízová. BZI 66-55. Ročník 1998, po faceliftu. Se servisní knížkou. Pod (tachometrových) 100000km. Ve velice slušném stavu. Garážovaná. A samozřejmě s otáčkoměrem. Vlna začala sílit a kulminovala v pátek, kdy jsem se do bazaru zajel podívat a i první pohled i omak potvrdil můj dojem z internetu. Neváhal jsem a i za taťkou zajel, jen tak se zeptat.
Ano, po kulminaci přichází opadnutí vody. Prvně o víkendu, kdy jsem tak nějak přemýšlel, jak to udělat s penězi a došel jsem k závěru, že to sice není neřešitelné, ale bych tak nějak porušil svoje nepsaná pravidla hospodaření. Nakonec jsem to nechal chvilku uležet a po uležení jsem se v úterý (další pracovní den) domluvil s taťkou, jestli by se na to nepodíval - jestli se má smysl se tím autem dál zabývat nebo ne. Ale to už bylo zbytečné: to auto bylo ráno prodáno.
A tak jsem byl z toho docela zklamaný a podrážděný, že jsem i říkal věci, které bych normálně neříkal.
Nu, vlnka opadla, třeba někdy přijde další. Teď se zase ztišit a čekat...
Začal jsem plánovat výlety, nějak rozumně finančně. Jenže finančně rozumné výlety, respektive doprava na ně, je velice zdlouhavá. A tak mi došlo, že dříve nebo později to bude chtít rozumně spolehlivé auto. A vlna začala nabírat na síle - začal jsem se dívat po bazarech, pročítal internetová fóra o zkušenostech s autobazary, začal vytipovávat případné favority, tedy v mém případě spíš felicie. Až se objevila. Sice s vyšší cenou, ale najednou to byl opravdu tip: Felicie světle zelená metalízová. BZI 66-55. Ročník 1998, po faceliftu. Se servisní knížkou. Pod (tachometrových) 100000km. Ve velice slušném stavu. Garážovaná. A samozřejmě s otáčkoměrem. Vlna začala sílit a kulminovala v pátek, kdy jsem se do bazaru zajel podívat a i první pohled i omak potvrdil můj dojem z internetu. Neváhal jsem a i za taťkou zajel, jen tak se zeptat.
Ano, po kulminaci přichází opadnutí vody. Prvně o víkendu, kdy jsem tak nějak přemýšlel, jak to udělat s penězi a došel jsem k závěru, že to sice není neřešitelné, ale bych tak nějak porušil svoje nepsaná pravidla hospodaření. Nakonec jsem to nechal chvilku uležet a po uležení jsem se v úterý (další pracovní den) domluvil s taťkou, jestli by se na to nepodíval - jestli se má smysl se tím autem dál zabývat nebo ne. Ale to už bylo zbytečné: to auto bylo ráno prodáno.
A tak jsem byl z toho docela zklamaný a podrážděný, že jsem i říkal věci, které bych normálně neříkal.
Nu, vlnka opadla, třeba někdy přijde další. Teď se zase ztišit a čekat...
Výběr z tisku (2)
Nechápu, nechápu. Hospodářské noviny zase zabodovaly. Čtou si to vůbec redaktoři po sobě?
Poradkyně Obamy: První finanční stimulační balíček nestačil, je čas na druhý
USA se ocitly v hluboké recepty. Únorový stimulační balíček v hodnotě 787 miliard dolarů však podle poradkyně amerického prezidenta Baracka Obamy Laury D'Andrea Tyson byl malý.
pátek, července 03, 2009
Pátek
Už přes tři týdny jsem bez šalinkarty. A docela to dávám - MHD jsem využil za celou dobu jen čtyřikrát - a zmokl jsem jen jednou, a to jsem byl stejně spíš mokrý od toho, jak mě nahodilo auto (jediné!).
Uzavřel jsem příměří se svým žaludkem. Já ho nebudu drážit a on nebude dráždit mě. V praxi to znamená rohlíky a černý čaj. Na kole ale stále jezdím.
O víkendu budu hlídat Cézara. Třeba konečně nafotím kytičky na Medlaňáku. Při té příležitosti jsem dostal dotaz, co dělá můj mladší bratr. Odpověděl jsem, že někde paří a podotkl cosi ve smyslu "mládí má zelenou". Nevím proč první asociace byla na onen zelený likér a druhá asociace na zelenou barvu obličeje člověka, který to přehnal s alkoholem.
Uzavřel jsem příměří se svým žaludkem. Já ho nebudu drážit a on nebude dráždit mě. V praxi to znamená rohlíky a černý čaj. Na kole ale stále jezdím.
O víkendu budu hlídat Cézara. Třeba konečně nafotím kytičky na Medlaňáku. Při té příležitosti jsem dostal dotaz, co dělá můj mladší bratr. Odpověděl jsem, že někde paří a podotkl cosi ve smyslu "mládí má zelenou". Nevím proč první asociace byla na onen zelený likér a druhá asociace na zelenou barvu obličeje člověka, který to přehnal s alkoholem.
čtvrtek, července 02, 2009
Výběr z tisku
Hospodářské noviny zase zabodovaly
Ceny aut jsou nejnižší v historii, dolů už nepůjdou
Ceny aut jsou na dně, nemají kam klesat. V létě přijdou další slevy.
pátek, června 26, 2009
Kachnička
Do mého seznamu přání přibyly kachničky...
A ještě něco:
V roce 1992 došlo k nehodě, během které se do oceánu během bouře převrátil kontejner vezoucí gumové kachničky. Přibližně 29 000 gumových zvířátek následně začalo brázdit světový oceán. Od pobřeží Číny se vydaly k Aljašce, v roce 1995 zamrzly v Antarktidě, kde byly po několik let. V roce 2000 v ledových krách dopluly k Islandu, kde se opětovně uvolnily a v roce 2001 se nacházely v oblasti severního Atlantiku, kde se potopil Titanik. Tato cesta kachniček pomáhá v současnosti vědcům pochopit podrobnější mechanismus pohybu vodních mas ve světovém oceánu.
Zdroj: Wikipedie
A ještě něco:
Přijde pán k psychiatrovi a líčí mu, jak dědeček už strašně dětinští, koupe se s kachničkou a nemíní ji dát z ruky. Lékař se shovívavě usmívá a praví: „Podívejte se, pane Nováku, buďte rád, že to není horší, tak mu tu kachničku nechte.” „No jo, jenže ta kachnička je moje!”
středa, června 24, 2009
Rozhodnutí
Zrušil jsem svůj účet na Facebooku. Ve chvíli, kdy mi sociální síť navrhne člověka, kterého sice znám, ale se kterým nemám přes Facebook žádné rozumné spojení, prostě ve chvíli, kdy nemám pocit, že mám Facebook pod kontrolou, tak je něco špatně.
pátek, června 12, 2009
20 let
Marta Włoka se narodila v 4. června 1989 ve 20:00. V ten okamžik se zavřely polské volební místnosti a začalo sčítání hlasů.
pondělí, června 08, 2009
Postup pro rušení pevné linky z důvodu úmrtí
A) Pobočka
1) Zajdete na pobočku.
2) Na pobočce vystojíte frontu.
3) Řeknete svoje přání, paní vám dá lísteček s telefonním číslem, na které je třeba zavolat.
B) Telefon
4) Vytočíte číslo.
5) Počkáte 10 minut, než bude mít nějaký operátor čas (chválabohu za hlasitý odposlech).
6) Řeknete slečně co chcete, ona vám nadiktuje obsah dopisu, který musíte poslat poštou na P. O. Box Telefonica 02.
7) Naivně se zeptáte, jestli to stačí zanést na pobočku. Nestačí.
Pevně doufám, že tento příspěvek nebude mít pokračování. Managementu výše uvedené společnosti přeji toaletní papír v provedení "šmirgl".
1) Zajdete na pobočku.
2) Na pobočce vystojíte frontu.
3) Řeknete svoje přání, paní vám dá lísteček s telefonním číslem, na které je třeba zavolat.
B) Telefon
4) Vytočíte číslo.
5) Počkáte 10 minut, než bude mít nějaký operátor čas (chválabohu za hlasitý odposlech).
6) Řeknete slečně co chcete, ona vám nadiktuje obsah dopisu, který musíte poslat poštou na P. O. Box Telefonica 02.
7) Naivně se zeptáte, jestli to stačí zanést na pobočku. Nestačí.
Pevně doufám, že tento příspěvek nebude mít pokračování. Managementu výše uvedené společnosti přeji toaletní papír v provedení "šmirgl".
středa, května 27, 2009
HDR poprvé
Během posledního výletu jsem si trošku hrál s fotkama a první pokus s HDR fotografií přikládám. Vpravo je originál, vlevo výsledek. (Ano, ještě to neumím, ale třeba časem..)
úterý, května 19, 2009
Asi jsem už opravdu dospělý...
(...nebo alespoň maminka si to začíná myslet.)
Není to tak dávno, co byly všechny mé výlety do hor pečlivě sledovány a zvlášť ze strany maminky se mi dostávalo nejrůznějších poučení a výstrah - Spadne na tebe lavina!, Má přijít silný vítr! či univerzální A co když se ti něco stane?.
Kdeže jsou ty časy. Včera jsem se před maminkou zase jednou zmínil, dokonce i na možné riziko bouřek a následného zasažení bleskem jsem upozornil. Reakce? Jen doporučení: Koncem týdne mají být jakási vedra, tak si naplánuj dovču na tyto dny. Ať se nemusíš smažit v práci. Jako by neznala pojem "bouřky z tepla"!
(A tak trochu doufám a spoléhám na to, že mi alespoň šťastný návrat domů popřeje, nebo alespoň řekne, abych byl opatrný, protože tolik zodpovědnosti bych asi najednou neunesl.)
Není to tak dávno, co byly všechny mé výlety do hor pečlivě sledovány a zvlášť ze strany maminky se mi dostávalo nejrůznějších poučení a výstrah - Spadne na tebe lavina!, Má přijít silný vítr! či univerzální A co když se ti něco stane?.
Kdeže jsou ty časy. Včera jsem se před maminkou zase jednou zmínil, dokonce i na možné riziko bouřek a následného zasažení bleskem jsem upozornil. Reakce? Jen doporučení: Koncem týdne mají být jakási vedra, tak si naplánuj dovču na tyto dny. Ať se nemusíš smažit v práci. Jako by neznala pojem "bouřky z tepla"!
(A tak trochu doufám a spoléhám na to, že mi alespoň šťastný návrat domů popřeje, nebo alespoň řekne, abych byl opatrný, protože tolik zodpovědnosti bych asi najednou neunesl.)
sobota, května 16, 2009
Wettervorhersage
Am Mittwoch nur noch einzelne Regenschauer und zunehmend sonnig. Nordwind. Höchstwerte: 20 bis 27 Grad.
Zu Christi Himmelfahrt und am Freitag viel Sonne und 20 bis 30 Grad.
(Abyste si nestěžovali, že je to tady pořád v angličtině. :) )
Zu Christi Himmelfahrt und am Freitag viel Sonne und 20 bis 30 Grad.
(Abyste si nestěžovali, že je to tady pořád v angličtině. :) )
pátek, května 15, 2009
čtvrtek, dubna 30, 2009
Dnes odpoledne na poště
Před časem jsem si u pana amazon(-a).com objednal CD a knížku. Se standardním mezinárodním doručením mi pan amazon napsal, že zásilku můžu očekávat kolem 1. června. Ale proč ne, řekl jsem si, alespoň se budu mít na co těšit.
Došlo to v úterý, ale kvůli tomu, že se to nevešlo do schránky jsem si to na poště vyzvedl až teď. To je překvapení (nejen na Starém bělidle). A tak teď ujíždím na jedné z níže odkazovaných skladeb - Paolo Bellinati: Jongo v podání pánů Williamse a Kaina a je to jednoduše ge-ni-ál-ní!
Došlo to v úterý, ale kvůli tomu, že se to nevešlo do schránky jsem si to na poště vyzvedl až teď. To je překvapení (nejen na Starém bělidle). A tak teď ujíždím na jedné z níže odkazovaných skladeb - Paolo Bellinati: Jongo v podání pánů Williamse a Kaina a je to jednoduše ge-ni-ál-ní!
středa, dubna 29, 2009
Wishlist :)
Tak jsem se rozhodl, že zatím nepodlehnu, i přes všechny možné bezúročné splátkové kalendáře. A čemu? Chtěl bych nový objektiv: Pentax DA 17-70/4 AL IF SDM, nejlépe v kombinaci s UV filtrem a polarizačním filtrem ve verzi slim.
středa, dubna 22, 2009
pátek, dubna 17, 2009
čtvrtek, dubna 16, 2009
Dido a Aeneas
(aneb pokračujeme v (ne-) kulturní jízdě)
V Kartágu se do Aenea zamilovala královna Dido a Aeneas si ji chtěl vzít. Bohové mu však přikázali, aby plul dál do Itálie, jak mu bylo určeno. Když Aeneas se svými druhy odplouval z Kartága, Dido jej i jeho rod proklela a zabila se.
středa, dubna 08, 2009
God Is an Astronaut: Fragile
Tímto videem:
- dokazuji, že moje hudební zaměření je napříč žánry
- dělám, ze zápisníku nástěnku (nástěnku chci za ženu - (c) Sto zvířat)
úterý, dubna 07, 2009
sobota, dubna 04, 2009
O výletech
Připusťme existenci neprázdné množiny A, jejíž prvky ai touží jet se mnou na nějaký výlet. Problémem množiny A je ten, že většina prvků ai naprosto netouží jet na výlet se mnou ve společnosti prvku aj. Platí pro i různé od j, samozřejmě.
Dalším velice častým problémem je fakt, že vetšina prvků ai po mně vyžaduje, abych vymyslel nějaký zajímavý výlet splňující množinu kritérií K = {ki}, kde i = 1 ... n, kde n>>1. A tak se snažím a vymýšlím až skutečně naleznu nějaké řešení přijatelné pro všechny zúčastněné, jenže velice často se objeví rozšířená množina kritérií K' = {kj}, kde j = 1 ... n', kde n'>n, kterému již mnou nalezené řešení nevyhovuje.
Taky vás napadá to co mě? ;-)
(Psáno u příležitosti mého prvního většího cyklovýletu: Brno - Adamov - Svatá Kateřina - Šebrov - Vranov - Lelekovice - Brno, asi 50km. Kupodivu mám víc otlačené ruce než zadek.)
Dalším velice častým problémem je fakt, že vetšina prvků ai po mně vyžaduje, abych vymyslel nějaký zajímavý výlet splňující množinu kritérií K = {ki}, kde i = 1 ... n, kde n>>1. A tak se snažím a vymýšlím až skutečně naleznu nějaké řešení přijatelné pro všechny zúčastněné, jenže velice často se objeví rozšířená množina kritérií K' = {kj}, kde j = 1 ... n', kde n'>n, kterému již mnou nalezené řešení nevyhovuje.
Taky vás napadá to co mě? ;-)
(Psáno u příležitosti mého prvního většího cyklovýletu: Brno - Adamov - Svatá Kateřina - Šebrov - Vranov - Lelekovice - Brno, asi 50km. Kupodivu mám víc otlačené ruce než zadek.)
čtvrtek, dubna 02, 2009
Živé kvety
Stará Pekárna, 2. 4. 2009, 20:00
Ano.
95%+
Živé kvety obhájily.
Velmi, velmi dobré.
(Slabá místa již byla rozebrána s Kakamilkou.)
Ano.
95%+
Živé kvety obhájily.
Velmi, velmi dobré.
(Slabá místa již byla rozebrána s Kakamilkou.)
pátek, března 27, 2009
All stars: Ty jsi jako já
Po dlouhé době zajímavý počin v české populární hudbě (ano, já vím, už půl roku starý).
Praha
Nemám rád Prahu. Já vím, že má svoji krásnou tvář, jen já na ni nějak nemám štěstí. Například dnes - chtěl jsem si to po dlouhé době užít. Jenže jak, když hnedka na Florenci se kolem mě začala motat podivná individua a o pět minut později prodavačka zkoušela moji pozornost pokusem vrátit mi o stovku míň (navíc za pečivo, které bylo opravdu hnusné)?
Filemon a Baucis
Zeus chodieval na Zem v podobe pozemšťana pozerať, či sú ľudia dobrí alebo zlí. Brával so sebou aj Herma, posla bohov.
Raz zavítali do utešenej doliny, kde sa len spev a radosť ozývali, a jedlo navôkol voňalo. ,,V takomto radostnom údolí by sme aj mohli prenocovať. Zájdem do niektorých domcov a požiadam o nocľah," zvolal Hermes.
Šiel k prvému, druhému, tretiemu až poslednému domu, no nikto ho nechcel prijať. Dokonca mu ani neotvárali alebo ešte aj zamkli pred nosom.
Zeus sa spýtal:,,A naozaj si bol všade?" ,,Všade, okrem jednej chatrnej chalúpky na kraji lesa. Je však pokrytá len slamou - isto tam bývajú najchudobnejší ľudia. K nim predsa nepôjdem, už aj tak majú dosť."
,,Len tam choď," odpovedal Zeus, ,,a popýtaj sa na nocľah."
V chalúpke býval starček Filemon a starenka Baucis. Žili tam už od mladosti, a v svornosti a láske tam aj ostareli. Keď sa dozvedeli, že pocestní hľadajú nocľah, ponúkli aj to málo, čo mali.
Zeus a Hermes s chuťou jedli a usmievali sa na dobrosrdečného starčeka a starenku. Filemon nalieval a nalieval vína, no z čaše neubúdalo. Nože sa šiel poradiť o tomto divnom úkaze s Baucis. ,,Bohovia navštívili našu chalúpku!" s bázňou vzdychla starenka.
A starček a starenka poklonili sa vzácnym hosťom a prosili ich o milosť. Filemon bežal na dvor zabiť hus, no utiekla mu do domu, a Zeus dal pokyn, aby hus nezabíjal.
,,Zostúpili sme na Zem a nik nás nechcel prijať. Teraz nechajte všetko tak a poďte s nami na úbočie vrchu."
O paličke vystúpili s bohmi na vrch a rozhliadli sa. Trávnaté stráne, domce a gazdovstvá zmizli pod vodou a vietor hnal vlnobitie k brehom nového jazera. Jazero ničím nepripomínalo ľudské príbytky, ktoré pohltilo. Starčekovi a starenke sa oči zaplnili slzami. Spomenuli si na známych, ktorých zaliali vlny. Iba ich chalúpka stála na brehu jazera.
Zrazu sa drevo premenilo na mramor, slama na zlato. Namiesto vratkých dvierok sa zjavili zdobené dvere a pred nimi vyskočili zo zeme biele schody.
,,Bohovia," prehovoril Filemon, ,,dovoľte, aby sme sa stali strážcami a sluhami tohto krásneho chrámu, a keď sa naplní náš čas, aby sme umreli v tú istú chvíľu." Bohovia im splnili želanie. Filemon a Baucis opatrovali chrám, až kým nenastal ich posledný deň.
Vyhrievali sa spolu pred chrámom a spomínali na prežité chvíle. Vtom Filemon zazrel, ako Baucis obrastá lístím. Baucis zas zbadala Filemona, ako sa stráca v hmle zelených lístkov. ,,Zbohom," zavolá Filemon. ,,Zbohom," povie Baucis a ústa im súčasne zarástli zeleňou.
Tak sa premenil Filemon na dub a Baucis na lipu. Aj po smrti sú si nablízku, a keď zavanie vietor, nežne sa dotýkajú jeden druhého konármi.
(Staré řecké báje a pověsti)
Raz zavítali do utešenej doliny, kde sa len spev a radosť ozývali, a jedlo navôkol voňalo. ,,V takomto radostnom údolí by sme aj mohli prenocovať. Zájdem do niektorých domcov a požiadam o nocľah," zvolal Hermes.
Šiel k prvému, druhému, tretiemu až poslednému domu, no nikto ho nechcel prijať. Dokonca mu ani neotvárali alebo ešte aj zamkli pred nosom.
Zeus sa spýtal:,,A naozaj si bol všade?" ,,Všade, okrem jednej chatrnej chalúpky na kraji lesa. Je však pokrytá len slamou - isto tam bývajú najchudobnejší ľudia. K nim predsa nepôjdem, už aj tak majú dosť."
,,Len tam choď," odpovedal Zeus, ,,a popýtaj sa na nocľah."
V chalúpke býval starček Filemon a starenka Baucis. Žili tam už od mladosti, a v svornosti a láske tam aj ostareli. Keď sa dozvedeli, že pocestní hľadajú nocľah, ponúkli aj to málo, čo mali.
Zeus a Hermes s chuťou jedli a usmievali sa na dobrosrdečného starčeka a starenku. Filemon nalieval a nalieval vína, no z čaše neubúdalo. Nože sa šiel poradiť o tomto divnom úkaze s Baucis. ,,Bohovia navštívili našu chalúpku!" s bázňou vzdychla starenka.
A starček a starenka poklonili sa vzácnym hosťom a prosili ich o milosť. Filemon bežal na dvor zabiť hus, no utiekla mu do domu, a Zeus dal pokyn, aby hus nezabíjal.
,,Zostúpili sme na Zem a nik nás nechcel prijať. Teraz nechajte všetko tak a poďte s nami na úbočie vrchu."
O paličke vystúpili s bohmi na vrch a rozhliadli sa. Trávnaté stráne, domce a gazdovstvá zmizli pod vodou a vietor hnal vlnobitie k brehom nového jazera. Jazero ničím nepripomínalo ľudské príbytky, ktoré pohltilo. Starčekovi a starenke sa oči zaplnili slzami. Spomenuli si na známych, ktorých zaliali vlny. Iba ich chalúpka stála na brehu jazera.
Zrazu sa drevo premenilo na mramor, slama na zlato. Namiesto vratkých dvierok sa zjavili zdobené dvere a pred nimi vyskočili zo zeme biele schody.
,,Bohovia," prehovoril Filemon, ,,dovoľte, aby sme sa stali strážcami a sluhami tohto krásneho chrámu, a keď sa naplní náš čas, aby sme umreli v tú istú chvíľu." Bohovia im splnili želanie. Filemon a Baucis opatrovali chrám, až kým nenastal ich posledný deň.
Vyhrievali sa spolu pred chrámom a spomínali na prežité chvíle. Vtom Filemon zazrel, ako Baucis obrastá lístím. Baucis zas zbadala Filemona, ako sa stráca v hmle zelených lístkov. ,,Zbohom," zavolá Filemon. ,,Zbohom," povie Baucis a ústa im súčasne zarástli zeleňou.
Tak sa premenil Filemon na dub a Baucis na lipu. Aj po smrti sú si nablízku, a keď zavanie vietor, nežne sa dotýkajú jeden druhého konármi.
(Staré řecké báje a pověsti)
Z diskuze o stoleté lavině v Západných Tatrách
ked je malo snehu, na vine je globalne oteplovanie,
ked je vela snehu, na vine je globalne oteplovanie,
ked je horuce leto, na vine je globalne oteplovanie,
ked je studene leto, na vine je zase len globalne oteplovanie
čtvrtek, března 26, 2009
Rozhodování
Rozumem či citem?
Rozumem, pokud jsou se věc týká i jiných lidí.
Citem, pokud si důsledky nesu já sám.
A zvláštní kategorii tvoří stavy typu "já se na to vykašlu". Řešení? "Fajn, vykašli se na to. Ale čemu tím pomůžeš?"
A ještě bonusová otázka - už ze dvou stran jsem slyšel následující: aby se člověk mohl rozhodnout svobodně, jsou zapotřebí alespoň tři možnosti. Proč?
Rozumem, pokud jsou se věc týká i jiných lidí.
Citem, pokud si důsledky nesu já sám.
A zvláštní kategorii tvoří stavy typu "já se na to vykašlu". Řešení? "Fajn, vykašli se na to. Ale čemu tím pomůžeš?"
A ještě bonusová otázka - už ze dvou stran jsem slyšel následující: aby se člověk mohl rozhodnout svobodně, jsou zapotřebí alespoň tři možnosti. Proč?
středa, března 25, 2009
středa, března 18, 2009
Angličtina
Už mi leze na mozek. Třeba poslední zápisek jsem chtěl napsat anglicky - něco ve smyslu "Sunrise, March 17th 2009, as seen from my kitchen window". Přiznám se, že česky mi to nějak nešlo přes rty (a vlastně ani přes klávesnici).
úterý, března 17, 2009
středa, března 11, 2009
08 MAR AZ1738 CTA - FCO
Pár nekvalitních fotek z mobilu
Etna
Pobřeží Sicílie (Marina di Patti)
Sopky Liparských ostrovů (pravděpodobně ostrov Salina)
Vatikán
Etna
Pobřeží Sicílie (Marina di Patti)
Sopky Liparských ostrovů (pravděpodobně ostrov Salina)
Vatikán
úterý, března 10, 2009
neděle, března 08, 2009
O množinách
Označme A množinu lidí, které mám opravdu rád.
Označme B množinu lidí, kteří mě mají opravdu rádi.
Ano, je strašně nespravedlivé, že A != B.
A ještě výsledek dostávám, když si prvky jednotlivých množin ováhuji dle energie, která od daného / k danému prvku proudí.
Když si to uvědomím, tak je mi to hodně líto.
Označme B množinu lidí, kteří mě mají opravdu rádi.
Ano, je strašně nespravedlivé, že A != B.
A ještě výsledek dostávám, když si prvky jednotlivých množin ováhuji dle energie, která od daného / k danému prvku proudí.
Když si to uvědomím, tak je mi to hodně líto.
středa, března 04, 2009
úterý, března 03, 2009
.jpg)
sobota, února 28, 2009
Cesty nocí (tentokráte R858 Krakonoš)
Vždycky jsem hodně cestoval. A často v noci, systém nočních vlaků mi přijde velice komfortní a praktický. Jen poslední dobou mám pocit, že moje cesty nocí jsou jen takovým střemhlavým pádem do neznáma.
sobota, února 14, 2009
Vzpomínky na Sicílii (1)
Let AP2850 FCO - CTA: Letadlo stojí na runwayi a čeká na povolení ke startu. Teď: letadlo prudce zrychluje až na rozletovou rychlost a já se řítím tmou kamsi do neznáma. Potom se letadlo odlepí od země - a já se propadám kamsi hluboko.
pátek, února 13, 2009
Život je (prý) jen hra
A mě by zajímalo, jaké mám skóre.
Vem mě k vodopádu
hory modrý vody
padají na zem
a tříští se.
- Zuby nehty, Vodopády
úterý, února 03, 2009
O štěstí
- Ty máš přece ten šťastný rok.
- No, zatím to moc nepozoruju.
- Třeba jsi šťastný a ani o tom nevíš.
- No, zatím to moc nepozoruju.
- Třeba jsi šťastný a ani o tom nevíš.
neděle, února 01, 2009
Člověk by měl...
Člověk by měl týdně ujít alespoň 42 km, vypít 14 litrů tekutiny a láhev vína, přečíst 1 nebo 2 knížky, 4 hodiny aktivně sportovat, 56 hodin spát, 4 hodiny provozovat cizí jazyk, 7 hodin cvičit na hudební nástroj, navštívit jednu kulturní akci, sníst dvě ryby, 3 kila ovoce a zeleniny, vypít litr mléka a jeden den nejíst pokud možno vůbec. Ale kdo to má ***** stíhat?!?
-- Paulie v komentáři na Sajriho zápisníku
úterý, ledna 27, 2009
Pro zajímavost
2003 - 2428m n. m. ( --- | Východná Vysoká)
2004 - 3086m n. m. (+658m | Säuleck)
2005 - 3359m n. m. (+273m | Mittlerer Bärenkopf)
2006 - 3375m n. m. (+ 16m | Croda di Cengles)
2007 - 2995m n. m. (-380m | Dachstein)
2008 - 2503m n. m. (-492m, -872m | Rysy)
2004 - 3086m n. m. (+658m | Säuleck)
2005 - 3359m n. m. (+273m | Mittlerer Bärenkopf)
2006 - 3375m n. m. (+ 16m | Croda di Cengles)
2007 - 2995m n. m. (-380m | Dachstein)
2008 - 2503m n. m. (-492m, -872m | Rysy)
Jak neudělat zkoušku z autoškoly
Odstavec úvodem: Včera jsem se strašně opil. Včera jsem se opil tak, jak jsem to zatím zvládl pouze jednou - před osmi lety, jedním měsícem a čtrnácti dny. Díky nemístné konzumaci alkoholu jsem se včera vypsal a díky následné spravedlivé odplatě mého organismu, která momentálně působí jako velice účinná anesteze, svůj literární výtvor zveřejním, byť se za události v něm popisované velice stydím.
. . .
Tak to mám za sebou, teda alespoň první pokus. Předem bych chtěl poděkovat všem, kteří na mě mysleli – ale moje blbost byla silnější. Ba co víc – takový koncert chyb, přestupků a kravin jsem nepředvedl už hodně dlouho. Určitě ne v autoškole – ale ani v obyčejném životě si něčeho podobného nejsem vědom.
Přitom to celé nezačalo vůbec špatně. Test jsem udělal na plný počet bodů a technickou jsem také myslím zvládl docela slušně – teda alespoň jsem řekl všechno to, co bylo v knížce. O dalších otázkách, u kterých jsem si opravdu nebyl jistý (jako například, kde najdu ve voze posilovač brzd a jaký typ posilovače řízení má Octavia), mi instruktor řekl, že se na to zkušebák vůbec nemá ptát a že to jsou blbosti, které nikdy nebudu potřebovat.
Takže jdeme na jízdu. Pojedu jako poslední, sám, kolem půl druhé. Fajn.
A auto už je tady, obě slečny jsou šťastné, udělaly to – a už je řada na mě. Tak si sednu, spravím si sedadlo, volant, zrcátka, všechno si zkontroluju a zeptám se, jestli můžeme. Můžeme. Fajn. Moje „jízda“ začíná. Brzda, povolit ruční brzdu, blinkr doleva, zrcátko doleva, spojka, zařadit jedničku, povolovat brzdu… a najednou zjišťuju, že mi auto ujíždí dozadu! Co se děje? To mi nikdy neudělalo! Nevěřím svým smyslům… Aha, já pořád stojím na spojce.
Přijíždím ke křižovatce, dokonce i stojím správně při středu, takže vedle mě se i vejde auto na odbočení doprava a čekám. Nejdřív auta zleva, potom auta zprava, potom zase zleva. Nakonec se tam najde mezera, do které bych se mohl zařadit – jen musím ještě pustit to auto, které odbočuje doleva do ulice, ze které vyjíždím. Už se rozjíždí, tak se rozjíždím taky. No, kdybych půl, čtvrtvteřinku počkal, bylo by to ideální...
Veveří. Jeden přechod, druhý přechod, chodce registruji a dávám jim přednost, na semaforu doprava na Úvoz. Přede mnou auta, tak se jen zařadím doprava a čekám, rozjíždím se zvolna, protože vím, že za rohem budou chodci, docela úspěšně projedu dalšími světly, jedu v pravém pruhu i když vím, že budu muset kvůli pruhu pro autobusy do levého, ale i to nakonec dávám na pohodu. Úvoz i následné odbočení na Údolní je také bez problémů. Už-už si myslím, že to trapné entrée rozchodím, když v tom přichází ujištění, že opravdu (dnes) nejsem normální – nejdřív takové lehké varování v podobě objíždění zaparkovaných aut, kdy mi dal přednost protijedoucí trolejbus přesto, že překážky byly na mé straně a potom totální kolaps při odbočování doleva z Údolní na Husovu, kdy jsem se do toho levého pruhu prostě napasoval (ano, správné sloveso zní nas*al) bez ohledu na auta, která do stejného směru odbočovala z protisměru.
Jízda beze smyslů pokračuje po okruhu, kdy kvůli hustému provozu jedu stále vlevo, za křižovatkou s Kounicovou se to trošku rozvolní, takže přejíždím do pravého pruhu, jenže zkušebák chce vlevo na Lidickou, takže zpátky do levého. Přijíždím na křižovatku, tam zrovna mezera, jenže po Kolišti zespodu se už blíží trolejbus. Ale mě to prostě dneska nějak nezapaluje, vjedu do křižovatky a chci odbočovat. Až za půlkou tramvajových kolejí mě sepne a tak nakonec zabrzdím – dostatečně prudce a beze spojky, aby mi chcípl motor. Ale to už je jen detail...
Nastartuju, mezitím si trolejbus projede a já pokračuju po Lidické, kterou zvládám i v tom deliriu, ve kterém se právě nacházím. Za hasičema doleva, a kolem Szegedu nahoru, přednost zprava, chodci, druhá přednost zprava, kde mi auto dává přednost i když ji samo má, překážka na silnici, ještě jedna přednost zprava, stopka, Sokolská, Veveří, Rybkova, nájezd po té úzké silničce k technice. I když si myslím, že to na jedničku pořádně vytočím, přeřazení na dvojku rozhodně nepůsobí elegantně, navíc si nejsem jistý, jestli tam nebyla třicítka – ale ono se tady stejně nedá jet rychleji. Vpravo do areálu techniky, patnáctky si naštěstí všimnu, jen při té malé rychlosti si nějak neuvědomuju přednosti zprava. Ale to už je to nejmenší...
Co říct závěrem? Hodnocení zkušebáka bylo velice decentně podané a ani k němu nebylo co dodat. Další pokus se bude konat 18. února a já bych chtěl jen „uklidnit“ všechny laskavé čtenáře, že takováto jízda hrůzy se mi ještě nikdy před tím nepodařila a já jen doufám, že už nikdy nepodaří. Taktéž se modlím, že za všechno může jen moje tréma a nervozita a že problém není někde jinde. Třeba ve mně.
. . .
Tak to mám za sebou, teda alespoň první pokus. Předem bych chtěl poděkovat všem, kteří na mě mysleli – ale moje blbost byla silnější. Ba co víc – takový koncert chyb, přestupků a kravin jsem nepředvedl už hodně dlouho. Určitě ne v autoškole – ale ani v obyčejném životě si něčeho podobného nejsem vědom.
Přitom to celé nezačalo vůbec špatně. Test jsem udělal na plný počet bodů a technickou jsem také myslím zvládl docela slušně – teda alespoň jsem řekl všechno to, co bylo v knížce. O dalších otázkách, u kterých jsem si opravdu nebyl jistý (jako například, kde najdu ve voze posilovač brzd a jaký typ posilovače řízení má Octavia), mi instruktor řekl, že se na to zkušebák vůbec nemá ptát a že to jsou blbosti, které nikdy nebudu potřebovat.
Takže jdeme na jízdu. Pojedu jako poslední, sám, kolem půl druhé. Fajn.
A auto už je tady, obě slečny jsou šťastné, udělaly to – a už je řada na mě. Tak si sednu, spravím si sedadlo, volant, zrcátka, všechno si zkontroluju a zeptám se, jestli můžeme. Můžeme. Fajn. Moje „jízda“ začíná. Brzda, povolit ruční brzdu, blinkr doleva, zrcátko doleva, spojka, zařadit jedničku, povolovat brzdu… a najednou zjišťuju, že mi auto ujíždí dozadu! Co se děje? To mi nikdy neudělalo! Nevěřím svým smyslům… Aha, já pořád stojím na spojce.
Přijíždím ke křižovatce, dokonce i stojím správně při středu, takže vedle mě se i vejde auto na odbočení doprava a čekám. Nejdřív auta zleva, potom auta zprava, potom zase zleva. Nakonec se tam najde mezera, do které bych se mohl zařadit – jen musím ještě pustit to auto, které odbočuje doleva do ulice, ze které vyjíždím. Už se rozjíždí, tak se rozjíždím taky. No, kdybych půl, čtvrtvteřinku počkal, bylo by to ideální...
Veveří. Jeden přechod, druhý přechod, chodce registruji a dávám jim přednost, na semaforu doprava na Úvoz. Přede mnou auta, tak se jen zařadím doprava a čekám, rozjíždím se zvolna, protože vím, že za rohem budou chodci, docela úspěšně projedu dalšími světly, jedu v pravém pruhu i když vím, že budu muset kvůli pruhu pro autobusy do levého, ale i to nakonec dávám na pohodu. Úvoz i následné odbočení na Údolní je také bez problémů. Už-už si myslím, že to trapné entrée rozchodím, když v tom přichází ujištění, že opravdu (dnes) nejsem normální – nejdřív takové lehké varování v podobě objíždění zaparkovaných aut, kdy mi dal přednost protijedoucí trolejbus přesto, že překážky byly na mé straně a potom totální kolaps při odbočování doleva z Údolní na Husovu, kdy jsem se do toho levého pruhu prostě napasoval (ano, správné sloveso zní nas*al) bez ohledu na auta, která do stejného směru odbočovala z protisměru.
Jízda beze smyslů pokračuje po okruhu, kdy kvůli hustému provozu jedu stále vlevo, za křižovatkou s Kounicovou se to trošku rozvolní, takže přejíždím do pravého pruhu, jenže zkušebák chce vlevo na Lidickou, takže zpátky do levého. Přijíždím na křižovatku, tam zrovna mezera, jenže po Kolišti zespodu se už blíží trolejbus. Ale mě to prostě dneska nějak nezapaluje, vjedu do křižovatky a chci odbočovat. Až za půlkou tramvajových kolejí mě sepne a tak nakonec zabrzdím – dostatečně prudce a beze spojky, aby mi chcípl motor. Ale to už je jen detail...
Nastartuju, mezitím si trolejbus projede a já pokračuju po Lidické, kterou zvládám i v tom deliriu, ve kterém se právě nacházím. Za hasičema doleva, a kolem Szegedu nahoru, přednost zprava, chodci, druhá přednost zprava, kde mi auto dává přednost i když ji samo má, překážka na silnici, ještě jedna přednost zprava, stopka, Sokolská, Veveří, Rybkova, nájezd po té úzké silničce k technice. I když si myslím, že to na jedničku pořádně vytočím, přeřazení na dvojku rozhodně nepůsobí elegantně, navíc si nejsem jistý, jestli tam nebyla třicítka – ale ono se tady stejně nedá jet rychleji. Vpravo do areálu techniky, patnáctky si naštěstí všimnu, jen při té malé rychlosti si nějak neuvědomuju přednosti zprava. Ale to už je to nejmenší...
Co říct závěrem? Hodnocení zkušebáka bylo velice decentně podané a ani k němu nebylo co dodat. Další pokus se bude konat 18. února a já bych chtěl jen „uklidnit“ všechny laskavé čtenáře, že takováto jízda hrůzy se mi ještě nikdy před tím nepodařila a já jen doufám, že už nikdy nepodaří. Taktéž se modlím, že za všechno může jen moje tréma a nervozita a že problém není někde jinde. Třeba ve mně.
neděle, ledna 25, 2009
Zpráva z tisku
iDnes (a také BBC) píše: Papež rehabilitoval biskupa, který popírá holokaust.
Vůbec se nevyznám v tom, co to vlastně znamená a jaké to má příčiny a důsledky. Jen mi to připomíná následující vtip:
zvlášť, když wikipedie o Janu Pavlovi II. zmiňuje, že
Vůbec se nevyznám v tom, co to vlastně znamená a jaké to má příčiny a důsledky. Jen mi to připomíná následující vtip:
V roce 1944 jde mladý Karol Wojtyla po Krakowě, proti němu dva členové Hitler Jugend, kteří ho začnou hned šikanovat - nadávat mu a kopat do něj. Kolemjdoucí se je snaží umírnit: "Nechte ho být, co vy víte, třeba kopete do budouciho papeže.." Jeden z Hitler Jugend odpoví: "Jestli je tohle budoucí papež, tak budu papežem hned po něm."
zvlášť, když wikipedie o Janu Pavlovi II. zmiňuje, že
Válka Karolovi znemožnila pokračovat ve studiích, a tak po smrti otce nastoupil do zaměstnání v chemických závodech Solvay v Borku Fałęckim. V tomto období se Karol spojil s podzemní organizací Unia, která byla svázána s katolickým prostředím a mimo jiné se snažila chránit ohrožené židy.
čtvrtek, ledna 22, 2009
O řidičském průkazu
Zítra mám poslední, čtrnáctou jízdu autoškoly. Potom už jen zkouška, kondiční jízdy, opakovaná zkouška a tak dále do té doby, než mě to přestane bavit. A tak já tak nějak pomalu propadám zoufalství a sám sebe se ptám "co bude"?
Ne, není to o tom, že čtrnáct jízd je strašně málo. Myslím si, že nějaký ten základ už mám, většinu věcí už snad vidím a většinu situací i dokážu odhadnout a vyřešit sám. Ani to není přímo o tom, že v autě bude krom instruktora ještě sedět i zkušebák. Vůbec ne.
Je to o zodpovědnosti. Jasně, u zkoušky budu nervózní. Ale hlavní důvod mé nervozity nebude ten, že "teď o něco jde", ale o tom, že když to náhodou vyjde a já získám řidičák, tak všechna odpovědnost bude jen a jen na mě. Prostě už nebude nikdo, kdo se za mě podívá do zpětného zrcátka, kdo mi drbne do volantu, upozorní na zařazenou trojku při rozjezdu, seřve za nesprávné řazení do pruhů a dupne na brzdu při hrozícím průseru. A otázka, na kterou si musím do pondělka odpovědět je ta, jestli jsem schopen tuto zodpovědnost přijmout.
DESmod: Posledná (Derylov svet, 2003)
Ne, není to o tom, že čtrnáct jízd je strašně málo. Myslím si, že nějaký ten základ už mám, většinu věcí už snad vidím a většinu situací i dokážu odhadnout a vyřešit sám. Ani to není přímo o tom, že v autě bude krom instruktora ještě sedět i zkušebák. Vůbec ne.
Je to o zodpovědnosti. Jasně, u zkoušky budu nervózní. Ale hlavní důvod mé nervozity nebude ten, že "teď o něco jde", ale o tom, že když to náhodou vyjde a já získám řidičák, tak všechna odpovědnost bude jen a jen na mě. Prostě už nebude nikdo, kdo se za mě podívá do zpětného zrcátka, kdo mi drbne do volantu, upozorní na zařazenou trojku při rozjezdu, seřve za nesprávné řazení do pruhů a dupne na brzdu při hrozícím průseru. A otázka, na kterou si musím do pondělka odpovědět je ta, jestli jsem schopen tuto zodpovědnost přijmout.
Hľadám, hľadám ťa tam, kde sú hviezdy
Kde duša tvoja malá hniezdi
A slabé krídla má
Hľadám, hľadám ťa v tej hroznej výške
V tvojej obrázkovej knižke
V každej fotke, ktorú mám
DESmod: Posledná (Derylov svet, 2003)
sobota, ledna 17, 2009
Slovenské euro a česká koruna
V souvislosti s turbulencemi na finančních trzích a zavedením eura na Slovensku mě napadlo, že by mohlo být zajímavé sledovat poměr (CZK/EUR)/(SKK/EUR). Kupříkladu ke dnešnímu dni je kurz CZK/EUR 27,160. Vyděleno převodním kurzem slovenské koruny k euru (30.126) se dostaneme k poměru 0,902 - čili že za 90 českých korun dostaneme ekvivalent 100 slovenských korun. Zajímavé srovnání, zejména s faktem, že si pamatuju doby, kdy jsem slovenskou stovku kupoval za ceny i pod 70 Kč. Pokud vyjdeme z předpovědi, která se objevila dnes v Hospodářských novinách, tak by euro mohlo atakovat i hranici 29 Kč, což by odpovídalo kurzu 0,962.
Co to znamená pro nás a co to znamená pro Slovensko? Nevím. Ale přijde mi to zajímavé.
Co to znamená pro nás a co to znamená pro Slovensko? Nevím. Ale přijde mi to zajímavé.
pátek, ledna 09, 2009
Mechanika tuhého tělesa a mezilidských vztahů
(Kakamilce, aby věděla, jak je to správně - volně převyprávěno dle Wikipedie)
Při působení malých sil je vztah mezi působící silou a relativní deformací přibližně lineární - těleso je elastické: poté, co na něj přestaneme působit silou se vrátí do původního stavu. Po dosažení meze úměrnosti již přestane platit lineární závislost relativní výchylky, ale těleso je stále ještě elastické. To však přestane platit po dosažení meze pružnosti: poté se již těleso nevrací do původního stavu (stává se plastickým). Po dosažení meze průtažnosti se i při stejné působící síle relativní deformace zvětšuje. Postupně dochází ke změnám struktury a v důsledku toho i ke zpevnění. Pokud síla, kterou na těleso působíme, stále roste, může dojít k dosažení meze pevnosti a postupně dochází k destrukci tělesa.
Při působení malých sil je vztah mezi působící silou a relativní deformací přibližně lineární - těleso je elastické: poté, co na něj přestaneme působit silou se vrátí do původního stavu. Po dosažení meze úměrnosti již přestane platit lineární závislost relativní výchylky, ale těleso je stále ještě elastické. To však přestane platit po dosažení meze pružnosti: poté se již těleso nevrací do původního stavu (stává se plastickým). Po dosažení meze průtažnosti se i při stejné působící síle relativní deformace zvětšuje. Postupně dochází ke změnám struktury a v důsledku toho i ke zpevnění. Pokud síla, kterou na těleso působíme, stále roste, může dojít k dosažení meze pevnosti a postupně dochází k destrukci tělesa.
čtvrtek, ledna 08, 2009
Aby bylo jasno, level 3
Jen pro upřesnění: originál (čili level 1), ke kterému jsem se dostal přes Petra Koubského (level 2).
Levice/pravice: pravice.
... zvlášť v postkomunistické zemi, jako je ČR, která se ještě (alibisticky bych dodal pořádně) nevyhrabala z komunismu.
Ekonomika: liberál.
Mám příliš málo znalostí z ekonomiky, takže možná ani nevím, jaký bič si na sebe tímto tvrzením pletu. Ale tak nějak mi selským rozumem vychází tohle.
Radar: pro.
Opravdu už nechci na východ.
Temelín: pro.
Znáte lepší možnost?
Boj proti oteplení: proti.
Spíš než boj proti oteplení mi to připomíná vymývání mozků za účelem moci a zisku.
Aktivisti: proti.
Rozumná debata vede jinými komunikačními kanály.
NGO: proti.
Tady taky trochu selhávám, protože nevím, co vče patří mezi NGO. Ale nejviditelnější příklady spadají do kategorie Aktivisti.
Lisabonská smlouva: proti.
I kdyby nic jiného, tak alespoň takto: host, který byl vyražen dveřmi to zkouší oknem.
Brusel: pro.
Teda, samotný Brusel, jakým je, asi proti, nicméně pokud je otázka myšlena spíš jako Evropská unie, tak ta ano - a ta jako taková své vedení potřebuje. (A na nás je, aby i ta Evropská unie vypadala podle toho, jakou bychom ji chtěli mít.)
30Kč poplatek: pro.
Velice výrazně pro. Chci platit a odmítám, aby za mne platil někdo jiný.
ČSSD: ne.
Velice výrazné ne.
KSČM: ne.
Výrazné ne.
ODS: ano.
A nestydím se za to. Topolánek může být hulvát, ale jeho většina jeho počinů má hlavu a patu. Kdo mi v této straně vadí, je Langer, (Tlustý - ale to už je mrtvola), Řebíček a Gandalovič.
KDU-ČSL: ne.
Nicméně strana, která by mohla být jakýmsi kompromisem. Zrušte Čunka, definujte si cíle a potom možná.
SZ: ne.
Viz aktivisti.
Národovci, Cesta změny: ne.
Už jen to, že o nich nic nevím je diskvalifikuje.
Jiné pravdy a lásky: ne.
Takhle to fungovat nikdy nebude.
Klaus: ne.
Od jeho vyjádření k rusko-gruzínskému konfliktu ne.
Paroubek: ne.
Opravdu ne.
Izrael/Palestina: Izrael.
... a kdo tvrdí opak, tak ať se tam odstěhuje.
Praha/Brno: Brno.
Už jen proto, že tady žiji, že jsem se tu narodil (a vůbec). Vím, že Praze křivdím, zčísti proto, že je pouze mou přestupní stanicí a tak vše, co z ní vidím, je akorát Václavák a nádraží, která na sobě ještě pořád nesou vekslácké stigma.
Sparta/Slávie: nic.
Mimo zorné pole.
Mazání komentářů: pro.
Ale jen v oprávněných případech. To, že někdo poukáže na moji blbost, není chybou komentátora. Na druhou stranu komentáře zasahující do soukromí víc, než bych si představoval, příp. vulgární komentáře budu mazat vždy.
Levice/pravice: pravice.
... zvlášť v postkomunistické zemi, jako je ČR, která se ještě (alibisticky bych dodal pořádně) nevyhrabala z komunismu.
Ekonomika: liberál.
Mám příliš málo znalostí z ekonomiky, takže možná ani nevím, jaký bič si na sebe tímto tvrzením pletu. Ale tak nějak mi selským rozumem vychází tohle.
Radar: pro.
Opravdu už nechci na východ.
Temelín: pro.
Znáte lepší možnost?
Boj proti oteplení: proti.
Spíš než boj proti oteplení mi to připomíná vymývání mozků za účelem moci a zisku.
Aktivisti: proti.
Rozumná debata vede jinými komunikačními kanály.
NGO: proti.
Tady taky trochu selhávám, protože nevím, co vče patří mezi NGO. Ale nejviditelnější příklady spadají do kategorie Aktivisti.
Lisabonská smlouva: proti.
I kdyby nic jiného, tak alespoň takto: host, který byl vyražen dveřmi to zkouší oknem.
Brusel: pro.
Teda, samotný Brusel, jakým je, asi proti, nicméně pokud je otázka myšlena spíš jako Evropská unie, tak ta ano - a ta jako taková své vedení potřebuje. (A na nás je, aby i ta Evropská unie vypadala podle toho, jakou bychom ji chtěli mít.)
30Kč poplatek: pro.
Velice výrazně pro. Chci platit a odmítám, aby za mne platil někdo jiný.
ČSSD: ne.
Velice výrazné ne.
KSČM: ne.
Výrazné ne.
ODS: ano.
A nestydím se za to. Topolánek může být hulvát, ale jeho většina jeho počinů má hlavu a patu. Kdo mi v této straně vadí, je Langer, (Tlustý - ale to už je mrtvola), Řebíček a Gandalovič.
KDU-ČSL: ne.
Nicméně strana, která by mohla být jakýmsi kompromisem. Zrušte Čunka, definujte si cíle a potom možná.
SZ: ne.
Viz aktivisti.
Národovci, Cesta změny: ne.
Už jen to, že o nich nic nevím je diskvalifikuje.
Jiné pravdy a lásky: ne.
Takhle to fungovat nikdy nebude.
Klaus: ne.
Od jeho vyjádření k rusko-gruzínskému konfliktu ne.
Paroubek: ne.
Opravdu ne.
Izrael/Palestina: Izrael.
... a kdo tvrdí opak, tak ať se tam odstěhuje.
Praha/Brno: Brno.
Už jen proto, že tady žiji, že jsem se tu narodil (a vůbec). Vím, že Praze křivdím, zčísti proto, že je pouze mou přestupní stanicí a tak vše, co z ní vidím, je akorát Václavák a nádraží, která na sobě ještě pořád nesou vekslácké stigma.
Sparta/Slávie: nic.
Mimo zorné pole.
Mazání komentářů: pro.
Ale jen v oprávněných případech. To, že někdo poukáže na moji blbost, není chybou komentátora. Na druhou stranu komentáře zasahující do soukromí víc, než bych si představoval, příp. vulgární komentáře budu mazat vždy.
Je to vtip, není to vtip?
A: ,,Slečno, strávila byste se mnou noc, kdybych vám dal milion?"
B: ,,A proč ne?"
A: ,,A strávila byste se mnou noc, kdybych Vám dal padesát korun?"
B: ,,No dovolte, copak jsem nějaká štětka?"
A: ,,To už jsme si vyjasnili, teď se bavíme jen o ceně."
Nejvyšší čas se podle toho začít řídit.
úterý, ledna 06, 2009
Pomáhat a chránit, verze 2009
Úterý dopoledne, vracím se do práce a oči těkají po reklamách v tramvaji. Najednou se zarazí, zaostří na ikonky ICQ, Skype a e-mailu. Policie ČR a má Skype a ICQ! Prohlédnu celý plakátek, jedná se o nábor nových policistů. Šťoural ukrytý uvnitř mě hnedka zpozorní, že když už tam dali ICQ a Skype, tak tam mohli napsat i normální adresu webovských stránek, ale co už. (Teprve po delším hledání jsem si všiml, že webovky mají zmíněné na plakátu vedle.) Co mě ale dostalo, byla malá šedá písmenka umístěná pod výše zmíněnými kontaktními údaji:
Ano, chápu, že touto větičkou chtěli autoři letáku trošku odlehčit, ale mám spíš pocit, že tím vyšla najevo skutečná situace u PČR. Přijmeme (skoro) kohokoli! A proč? Myslím si, že dobrý policista by měl být schopen alespoň trošku samostatného uvažování, měl by být schopen i trochu improvizovat a řešit nenadálé situace.
Tip: Chceš si napsat kontakty a nemáš po ruce tužku a papír? Nevadí, vyfoť si leták, třeba na mobil :-)
Ano, chápu, že touto větičkou chtěli autoři letáku trošku odlehčit, ale mám spíš pocit, že tím vyšla najevo skutečná situace u PČR. Přijmeme (skoro) kohokoli! A proč? Myslím si, že dobrý policista by měl být schopen alespoň trošku samostatného uvažování, měl by být schopen i trochu improvizovat a řešit nenadálé situace.
pondělí, ledna 05, 2009
Scénáristické poklesky
Když jsem šel po tom svém dilematu z vlakového nádraží domů (nějak se mi nechtělo čekat na tramvaj), procházel jsem kolem vinného sklípku. A hned se mi začal před očima odehrávat příběh...
Je zima, do sklípku vstoupí mladý muž s dívkou, oba zachumlaní v kabátech. Sejdou po schodech, podívají se po všech vystavených lahvích a muž po chvilce nesměle osloví prodavače..
- Dobrý večer.
- Dobrý večer. Čím můžu posloužit?
- Potřebovali bychom víno.
Odmlčí se.
- Mělo by to být víno na zapíjení nešťastné lásky. Tak v ceně kolem dvou, tří stovek.
Znovu se odmlčí - a potom se nadechne a spustí.
- Je jedno, jestli bílé nebo červené. Teda, nemusely by to být aromatické odrůdy jako Pálava, Irsay nebo Tramín. Teda, Irsay možná ano. Mělo by ladit se sametovou nocí a třpytícími se hvězdami. A mělo by se po něm chtít skákat do propastí.
A co na to sommelier? To už je na vás...
Je zima, do sklípku vstoupí mladý muž s dívkou, oba zachumlaní v kabátech. Sejdou po schodech, podívají se po všech vystavených lahvích a muž po chvilce nesměle osloví prodavače..
- Dobrý večer.
- Dobrý večer. Čím můžu posloužit?
- Potřebovali bychom víno.
Odmlčí se.
- Mělo by to být víno na zapíjení nešťastné lásky. Tak v ceně kolem dvou, tří stovek.
Znovu se odmlčí - a potom se nadechne a spustí.
- Je jedno, jestli bílé nebo červené. Teda, nemusely by to být aromatické odrůdy jako Pálava, Irsay nebo Tramín. Teda, Irsay možná ano. Mělo by ladit se sametovou nocí a třpytícími se hvězdami. A mělo by se po něm chtít skákat do propastí.
A co na to sommelier? To už je na vás...
Veselé historky nejen z natáčení
Deset minut hledám brýle.
Potom to vzdám a jdu si čistit zuby. Po vykonání hygieny se podívám do zrcadla - a brýle mám posazené ve vlasech.
Potom to vzdám a jdu si čistit zuby. Po vykonání hygieny se podívám do zrcadla - a brýle mám posazené ve vlasech.
neděle, ledna 04, 2009
O žehlení
Nouze naučila Dalibora housti a Ježa žehlit.
Stav, kdy byl koš s vypraným prádlem plný a už druhá pračka nalezla své uskladnění na pohovce se už dá nazvat poměrně kritickým. A tak nezbylo než bojovat.
O žehlení jsme kdysi vedli se Sovičkou poměrně sáhodlouhé diskuze. Nevím proč, ale jsem schopen dělat všechny domácí práce a víceméně to tak nějak beru normálně - samozřejmě některé jsou oblíbenější a některé ne. Akorát žehlení mi opravdu nějak vadí - i přes to, že je to vlastně zábava. Proč? Nějak si při něm vždycky uvědomím, že jsem vlastně na všechno sám.
Stav, kdy byl koš s vypraným prádlem plný a už druhá pračka nalezla své uskladnění na pohovce se už dá nazvat poměrně kritickým. A tak nezbylo než bojovat.
O žehlení jsme kdysi vedli se Sovičkou poměrně sáhodlouhé diskuze. Nevím proč, ale jsem schopen dělat všechny domácí práce a víceméně to tak nějak beru normálně - samozřejmě některé jsou oblíbenější a některé ne. Akorát žehlení mi opravdu nějak vadí - i přes to, že je to vlastně zábava. Proč? Nějak si při něm vždycky uvědomím, že jsem vlastně na všechno sám.
sobota, ledna 03, 2009
(nějak mě nenapadá, jak to nazvat)
Já vím, sliboval jsem, že rok 2009 bude optimistický, ale nedá mi to a začnu smutnou zprávou: zemřel Vladimír Znojil.
Neznal jsem ho, teda alespoň ne nějak víc. Částečně proto, že z meteorů jsem pravidelně sledoval akorát Geminidy a občas i Perseidy, jednou jsem viděl i Leonidy a z komet jsem se díval akorát na takové ty pěkné vychytávky a jen málokrát jsem se odvážil hledat nějaké slaboučké šmouhy toulající se mezi hvězdami. Jeden čas, tak v letech 1995 - 1998 jsem ho občas potkával na brněnské hvězdárně, kam chodil pozorovat neuvěřitelně slabé komety a občas tam i nechával nějakou mapku (první, kterou si pamatuju byla hledací mapka na kometu Swift-Tuttle, tuším že návrat 1992), podle které jsem se i občas o něco pokusil. I tak na mě jeho osobnost velice silně zapůsobila - nejen jeho pozorovacími schopnostmi, o kterých kolovalo neuvěřitelně moc legend, ale zejména přímočarostí jeho myšlení, kdy i velice komplexní problémy, o kterých jsme mohli vést hodinové diskuze, řešil stylem veni, vidi, vici.
Tož tak. Spolu s Jindrou Šilhánem byli pro mně osobnostmi, kterým vděčím za ty lepší stránky mé astronomické existence. Když o tom tak přemýšlím, tak momentálně mám už jen jednoho takového guru a tak trochu mi to navozuje otázku, co bude dál; s hrůzou zjištuju, že teď je asi řada na mně (teda, nemyslím to odcházení, to snad ještě ne; mám na mysli nějaké to předávání zkušeností a inspirování dalších lidí).
Neznal jsem ho, teda alespoň ne nějak víc. Částečně proto, že z meteorů jsem pravidelně sledoval akorát Geminidy a občas i Perseidy, jednou jsem viděl i Leonidy a z komet jsem se díval akorát na takové ty pěkné vychytávky a jen málokrát jsem se odvážil hledat nějaké slaboučké šmouhy toulající se mezi hvězdami. Jeden čas, tak v letech 1995 - 1998 jsem ho občas potkával na brněnské hvězdárně, kam chodil pozorovat neuvěřitelně slabé komety a občas tam i nechával nějakou mapku (první, kterou si pamatuju byla hledací mapka na kometu Swift-Tuttle, tuším že návrat 1992), podle které jsem se i občas o něco pokusil. I tak na mě jeho osobnost velice silně zapůsobila - nejen jeho pozorovacími schopnostmi, o kterých kolovalo neuvěřitelně moc legend, ale zejména přímočarostí jeho myšlení, kdy i velice komplexní problémy, o kterých jsme mohli vést hodinové diskuze, řešil stylem veni, vidi, vici.
Tož tak. Spolu s Jindrou Šilhánem byli pro mně osobnostmi, kterým vděčím za ty lepší stránky mé astronomické existence. Když o tom tak přemýšlím, tak momentálně mám už jen jednoho takového guru a tak trochu mi to navozuje otázku, co bude dál; s hrůzou zjištuju, že teď je asi řada na mně (teda, nemyslím to odcházení, to snad ještě ne; mám na mysli nějaké to předávání zkušeností a inspirování dalších lidí).
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
