Rozum a srdce

Srdce velí dopřát si výlet do Rakous, vylézt na Hochtor, užít si trošku klidu na Hesshütte.

A co na to rozum?

Neblbni. Jo, šíleně moc tam chceš, strašně dlouho jsi se nikde nevyřádil a počasí má být příznivé. Fajn. Ale jsi tady teď s Cézinem. Jasně, vydržel by tady sám, ale sám vidíš jak je nervózní a jak pořád chodí ke dveřím. Takže tady s ním zůstaneš. Navíc stejně bys měl nějak zareagovat na ty poznámky k článku. Jasně, jeden den nic neznamená, ale znáš to... A potom seminář. Já vím, prezentaci máš už připravenou a řeč si můžeš nacvičit i ve winterraumu. Ale sám uznáš, že doma na to budeš soustředěnější. A neodmlouvej, že po návratu bys na to měl ještě tři dny. A krom toho šetříš, ne?

... a tak to dopadne pokaždé.

Tramvaj č. 1

P.S. Neznámé slečně se moc omlouvám...

Dendrologická

To vlevo je javor, to je jasné. Ale z jakého stromu je list vpravo?

Sarkozy

Realita je smutná, ale alespoň že mají smysl pro humor.

Já bych rád k ...

Hitem posledních týdnů je Gesäuse. Odkaz vede na webovskou prezentaci NP v češtině, když nic, tak se alespoň podívejte na obrázky v brožurce.

Nová zubařka

Tak mám novou paní zubařku. Na doporučení Sovičky jsem se zvrhl a přehlásil se z Králova Pole do středu města s očekáváním, že si konečně dám zuby do pořádku a že už mě nečekají takové pohromy jako 4 kazy za půl roku. A včera konečně nastal den D, okamžik O, kdy jsem asi po sedmi měsících usedl znovu do zubařského křesla...

A bylo to docela normální. Vyplynulo z toho, že s mými zuby to není tak špatné, jak jsem si myslel, paní doktorka mě převrtala jednu plombu, vysvětlila mi, kde je problém a co s ním dělat a dosti se podivila, že jsem přešel od jedné zubařky k druhé prakticky bez objektivního důvodu. Když o tom tak přemýšlím, tak ona ta předchozí asi nebyla až tak špatná - ale u ní jsem jako pacient nevěděl co a jak. Prostě jakoby ona žila ještě v přesvědčení, že pacienti k ní chodí ,,za trest" nebo "že musí" a ne kvůli tomu mít zuby v pořádku. Jediný výrazný rozdíl mezi paními doktorkami je v komunikaci - ale i tak si myslím, že se to vyplatí.

Jaký nás čeká život...

Ne, nebude to o volbách...

Jel jsem takhle minulý týden s jednou mladou, sympatickou slečnou - říkejme jí třeba Kachna - vlakem do Brna a krom toho padla taky řeč na to, co dělá. A co že slečna Kachna dělá?

,,Já pracuju v pekařském výzkumáku. To třeba takhle v Nizozemí dělají určitý druh pečiva a my máme za úkol vyzkoumat, jak upéct to samé s polovičními náklady."

Tož taková nás čeká budoucnost.

Davové šílenství :-)

Rozmazat!!!

Tož takhle jsem se už dlouho nenaštval. Na koho. Na rakouské dráhy, Ébébé.

Tož jsem si takhle říkal, že bych zase někam vyrazil - něco jako Alpy reloaded. A tak jsem serfoval po stránkách a zaujala mně tam jedna nabídečka, takový angebótek jeden, SparScheine Night, bratu devatenáct unijních zlatek za jednu cestu, když člověk jede z Vídně do Bludenz, takové durch Oesterreichs, to už se vyplatí, ni? A tak jsem vytasil platební kartu, že jdeme objednávat. Vše vypadá v pohodě, dokonce pět volných míst, dokonce i v Abteilwagen, tak už zadám jméno, číslo karty a že se posunu na další stránku. I tam vše v pohodě, když v tom... červená písmenka, ne největší, erhéhte prajs, důvod neznámý a místo 19 Euro se mi to chystá strhnout necelých 85 Euro. Naštěstí prst na myšítku se zastaví včas a z karty se nic nestrhne... Fuj!

Takže vážení a milí jižní ajznboňáci, takovéhe fóry si strčte za klobouk, který si můžete nacpat i do té vaší fujary. Když už dám nějakej ten angebót, a když už mi napíšete, že i nějaké fraje plece máte, tak už byste mi to snad mohli i odkejvnout, ne? A ne, docela podrazácky měnit cenu v poslením kroku. To je trošku nesportovní, nicht wahr?

Dálnice D1

Nejlepší foťák

Ne, není to Pentax. Ani Canon. Ani Ricoh.

Nejlepší foťák je ten na mobilu. Proč? Místo hraní si na pěkné barvičky, dobrý kontrast a žiletkovou ostrost či neostrost neumožňuje skoro žádné hraní si na formu. A tak nezbývá než snažit se o obsah.

O tři hodiny později: jsem v Ondřejově, oproti očekávání je skoro jasno, hvězdy svítí, já bdím a nadávám si, že jsem si jak na potvoru nevzal ten o chlup lepší foťák než ten mobilní.

Horoskop

Na začátku letošního roku mi Sovička řekla, že podle jakéhosi horoskopu bude tento rok pro mne jedna velká katastrofa. A že naopak rok 2009 by mohl být ve všem příznivý.

Nu, první části tohoto proroctví se zatím docela úspěšně naplňuje.

Poděkování

Vážení voliči a voličky (myslím i vás, co jste k volbám nešli),

chtěl bych vám upřímně poděkovat - lepší průplesk a lepší motivaci k dokončení disertační práce bych hledal těžko.

Váš Ježo

P.S. Dneska ráno jsem zaslechl, že pan Bém už na hradě sondoval, co má pan prezident v úmyslu v případě, že bude vyslovena nedůvěra vládě. Nejsem expertem na ústavu a tak nevím, jaké jsou poté možnosti, nicméně velice mi to připomíná pokus o domluvený puč či převrat uvnitř ODS, kdy je nutné odstranit Topolánka, aby se dostali k veslu schopnější. V (bledě) modrém mi to připomíná nahrazení Špidly Grossem v oranžovém táboře. Ano, pan Bém je velice schopen, pravděpodobně touží po rozšíření spolupráce s panem Paroubkem, kterou si už vyzkoušel na pražském magistrátě.

Horkýže slíže

Oj! To jsem zase jednou klesnul o deset levelů níž! Ale je to tak: asi jsem pochopil, o čem jsou Horkýže slíže. Přiznávám se, že jsem hodně dlouho (prakticky až do dneska) na ně hleděl skrz prsty, nicméně dneska jsem se docela náhodou dostal k jednomu youtube videu a díky němu už asi chápu. Samozřejmě, že jsem se nedostal dál než za tři nejpopulárnější písničky.

(Teda, stále to považuju za kravinu, nicméně jejich drsné satiře rozumím. Akorát nechápu, jak se mohli stát tak populární.)

Takže - na vlastní nebezpečí (youtube linky): R'n'B Soul, příp. Banda tupých hláv ... a další si v případě zájmu jistě najdete sami.

Šablona

Pohřešovaný ..... narozen dne ......, trvale bytem v ...., odešel dne ...... bez udání důvodu z místra trvalého bydliště.

S Kakamilkou jsme narazili na zajímavé téma: je špatně, když se člověk z cesty za nalezením smyslu života nevrátí? Téma se dotýká filmu Útěk do divočiny, který jsem neviděl.

Extrémista

Asi jsem extrémista. No posuďte, co ze mně včera vypadlo v kanceláři:

,,Já bych to všechno vyházel nebo vypětkoval. Bez pardonu. Na střední a výš už je člověk dobrovolně, buď se teda bude učit, nebo ať táhne. A na základce bych to nechal popropadat, případně je nechat odejít s nedokončeným základním vzděláním - ať se potom životem protloukají jak chtějí."

Nejhorší na tom je to, že to myslím vážně. A podobně smýšlím i o současné finanční krizi. Pomoc? Záchrana státu? Tůdle! Hezky nechat zbankrotovat. Vlasy a všechny chlupy na těle se mi ježí, když slyším, jak po finanční injekci se trhy zotavily. Jaké zotavení, když je chyba v systému? A že to postihne šíleně moc lidí, jejich penzijní pojištění a úspory? Třeba je to vrátí zpátky k reálným hodnotám. A třeba se i potom člověk bude jinak dívat na povolání zedník, které je dneska docela nedoceněné. A třeba to vrátí spoustu kravaťáků na zem.

Ano, jsem extrémista. A přes svůj značně nevyzrálý věk asi i docela staromódní.

P.S. Tohle je docela plodné téma, takže máte štěstí, že vás zasáhla jen značně redukovaná verze... :)

Pentax K200D

Asi už víte, že jsem si pořídil fotoaparát. Určitě to víte - protože v poslední době jsem neustále zahrnován dotazy na spokojenost se svoji volbou. Přiznám se, že občas mám ze své reakce rozporuplné pocity, nějak totiž nevím, co mám říkat. Foťáček (docela nepřiléhavé označení pro půlkilovou mrchu, že?) ve mě totiž žádnou velkou revoluci nezpůsobil - ani nezklamal, ani nevyvolal nějaké úžasné euforické nálady. Dokonce ani nějaké cvakací orgie se nekonaly, ale to je možná tím, že ovládání zrcadlovky vyžaduje trošku víc námahy než u kompaktu (nefotím totiž na zelený čtvereček)... A ani pochopení ovládání nějak dlouho netrvalo, sice se ještě pořád učím, jak co nejlépe využít možností fotoaparátku, ale krom tohoto přirozeného stavu jsem měl skoro pocit, jako bychom tak nějak vždycky k sobě patřili...

Ale dobře, pokusím se něco sepsat. V poslední m příspěvku, kde jsem se zabýval výběrem fotoaparátu, jsem váhal mezi třemi typy. Brzy vypadl Panasonic, zejména absencí elektronického hledáčku, poté Ricoh (i když fotky z něho se mi hodně moc líbily) - ale velké mínus byla absence českého dovozce, krom toho si nejsem jistý, jestli by na mě nebyl příliš širokoúhlý. Zbyl tedy Pentax...

... ale tak lehké to nebylo. V posledních dnech před koupí jsem ještě laškoval s Canonem 450D. Nicméně v obchodě, kde jsem si nechal předvést oba modely, jsem se rozhodl pro Pentax, nicméně srovnání těchto dvou fotoaparátů mi v hlavě leželo docela dlouho.

Co mě lákalo na Canonu? Prvně: v tomto případě bych kupoval (za cenu o čtvrtinu větší) bych kupoval fotoaparát i s objektivem. Sice setovým, ale fotografické testy ukazují, že je to jeden z nejlepších setových objektivů. Asi největší plus pro Canon je 14bitový CCD chip (sice menší a 12Mpx) oproti 12bitovému u Pentaxu (větší a 10Mpx). Přece jen čtyřikrát větší dynamický rozsah v RAW je vlastnost, která může být vidět. Oproti tomu Pentax nabízel kovové tělo se zvýšenou odolností oproti prachu a vodě včetně utěsnění některých součástí a navíc je na tužkové baterie.

Rozhodnutí padlo víceméně až v obchodě. Svou roli sehrála cena, hlavně mi ale Pentax mnohem lépe sedl do ruky a práce s ním mi přišla na první pohled pohodlnější (což jsou dosti subjektivní hlediska, uznávám). Taky vyšší hmotnost Pentaxu mi přišla lepší než takové "nic" Canonu.

Jinak příjemné překvapení je výdrž AA baterek, nabíjecí baterky Sanyo Eneloop 2Ah (=2000mAh) mi zatím vydržely kolem cca 260 fotografií a stále drží.

Ještě poznámečku k objektivům. Jak už jsem zmínil, testy standardního setového objektivu vyšly pro Canon velice dobře, u Pentaxu je situace složitější. Původní modely se totiž dodávaly s objektivem, který stál víceméně za starou bačkoru. Zejména to nejviditelnější - chromatická aberace - byla viditelná na první pohled. Pentax se ale chytil za nos a vydal novou verzi objektivu (18-55 II), která má stejně jako Canon vynikající poměr cena/výkon. Ovšem tím docela nahrál spekulantům v řadách obchodníků (zejména těch internetových).

A jak jsem na tom s objektivem já? Nemám ani jeden z nich - jedu totiž na tom starém objektivu z Pentax MZ-5. Srovnávat ho se setovými objektivy k digitálu se moc nedá kvůli jinému rozsahu, ty pro digitál mají 18-55mm, ten můj je 28-80mm (ekviv. 42 - 120 mm), kresba je pěkná, pravda, není to špička.. Ale třeba se časem zmůžu na něco lepšího. (Jinak nelituju toho jiného rozsahu, jednoduchým pohledem na mé fotky se snadni přesvědčíte, že jsem spíše tele... (orientovaný na delší ohniska).

Sestra už mě vyhání, tak asi budu končit... V případě dotazů neváhejte a klaďte!

Švédsko

Nějak se mi množí výlety na sever, tak abych v tom měl jasno, tak si jen tak pro pořádek vypíšu jejich seznam:

1) KTW-NYO, 07-2007, S-l-l 2,3,4 (Fisksätra - Tyresta - Dalarö)
2) VIE-ARN, 10-2007, S-l-l 12-1, 12 (Mölnbo), B-l (Vaxholm pol.)
3) NCE-ARN, 04-2008, S-l-l 6, 5-3, 5 (Tornberget)
4) KTW-NYO, 10-2008, S-l-l 36-2, 36-1, 35-1, 36 (Tuna - Nävsjön - Nävekvarn)

A další severské plány? Asi nějaké hory na hranici s Norskem, nejspíš ne Kungsleden nebo nějakou podobnou dálkovou trasu, protože v horách je to nejspíš magořina - všude samé kopce a na žádný si nevylézt (ze stejného důvodu jsem odmítl jít West Highland Way ve Skotsku); místo toho asi vylézt na pár kopečků pseudohvězdicovým stylem (popojít, postavit stan, vylézt na horu, zpátky ke stanu a jít zas o kousek dál). Doprava asi nízkonákladovkou na Skavstu (snad Ryanair a jeho BTS-NYO přežije) a potom na sever nočním vlakem. Termín nejspíš někdy v září, kdy už asi bude chladněji, ale snad už nebudou tolik zlobit komáři, navíc už bude přijatelný poměr den/noc.

Ještě přikládám ceny jízdenek Länstrafiken (vzdálenosti dle Google maps):
Skavsta - Nyköping (8 km) 21 kr
Nyköping - Tuna (Svalsta) (12 km) 26kr
Nävekvarn - Nyköping (25 km) 39kr