O osmicku chudsi

Je to tak, dnes ráno mi vytrhli osmičku vlevo nahoře. Zatím ještě účinkuje anesteze, zatím je to dobrý. Bude hůř (ale snad ne zas o tolik).

Topná sezóna

...začala, radiátory jsou teplejší než moje ruka. A začala přesto, že se venku oteplilo a já si stihl na tu změnu docela zvyknout. Přesto kolegové pořád nějak nadávají na to, že je v kanclu zima a vysedávají ve fleecových bundách zatímco já jsem víceméně pořád v tričku. Vždy, co vejdu do kanclu, se mi připomene ono okřídlené ,,smrádek, ale teploučko".

Jako preventivní opatření jsem zatáhl kohout u topení (jednoho ze dvou), které mám za stolem. Další den jsem si všiml, že ho někdo vrátil na stupeň 5 z pěti stupňů. Opět jsem otočil ventilem na hvězdičku. Další den opět na pětce.

V pátek jsem využil toho, že z kanclu odcházím jako poslední. Zatáhl jsem oba ventily.

V pondělí zkusím provokativně vyvětrat.

Snad mě nedefenestrují.

Starý svět se zhroutil, part two...

Když jsem včera psal stejně nadepsaný výkřik do tmy, netušil jsem, jak moc blízko pravdy budu. Dokonce i ty Tubular Bells s tím souvisejí.


ahoj, vdaka za pohladnicu, ale prosim, uz mi nic nepis. dik.

Jíst špagety

Dal jsem si v menze špagety. Dobré byly, to jo, ovšem když jsem si je objednával, tak jsem si nějak neuvědomil, jakým způsobem je budu jíst. A zrovna jsem si sedl skoro naproti slečně, která jedla opravdu civilizovaně, tak, jak etiketa praví, že se mají špagety jíst. Co mi zbývalo - pustil jsem se do boje. Na mne, člověka, který u maturity z angličtiny komisi vysvětloval, jakže se správně společensky jí palačinky a právě špagety, ten boj vypadal katastrofálně. Nicméně podařilo se - několik soust se mi podařilo sníst se vší (nemyslím to zvířátko) důstojností. Akorát mi po snězení špaget na talíři zůstaly minimálně dvě lžíce omáčky - přece se nesnížím k tomu, abych si je před jídlem promíchal a udělal z toho beztvarou hmotu!

Sečteno podtrženo: jíst špagety společensky je pěkná hloupost.

Starý svět se zhroutil....

...mě tak napadlo, zatímco jsem si na notebooku pustil Mika Oldfielda, Tubular Bells 2, Track 07.

Skutečně, mnoho se změnilo od doby, co jsem psal pravidelně původní Ježův zápisník. (A třeba se někdy dozvíte alespoň něco z toho, co všechno se změnilo.)

Tak zase jednou, skoro po čtvrt roce...

Co se stalo? Nic moc zvláštního a přitom spousta věcí.

Žiju. Pořád.

Začal jsem číst, víceméně podle plánu edice Světová literatura Lidových novin. Občas sem tam nějaké to dílko vynechám, občas objevím nějaký ten literární skvost. Například Hlava XXII - po dlouhé době jsem měl strach pokračovat dál ve čtení.

Dnes ráno jsem vyhledal na bergsteigen.at nějaké trasy v Ennstálských Alpách (do kterých jsem minulý víkend chtěl jet - nakonec zvítězila varianta Krkonoše) a došlo mi, že dát si Peternpfad - horskou 2 free solo ohne Helm byla asi byla blbost (odkaz na Hesshütte). A jak jsem si tam tak listoval těmi výstupy, napadlo mě, že bych mohl sebrat nějaké své poznatky a zkusit napsat nějakého průvodce po českým zemím přilehlých Alpách. Přece jen, jsou to nejbližší velehory. Ach, zas ty moje grafomanské sny!

A další grafomanská perverze se točí kolem otázky, co je to filosofie... Mám si dát práci s tím, napsat něco k tomuto tématu?