Jak ten čas letí... Za chvíli to bude rok, co jsem svůj (fotografický) život svázal s digitální zrcadlovkou Pentax K200D. Můj předchozí fotoaparát byl kompaktní ultrazoom Olympus C765UZ, kterýžto mi sloužil přes 4 roky. Ač to asi bude znít nehezky, tak náš vztah tenkrát už neměl tu správnou šťávu - zejména kvůli zmenšující se kapacitě akumulátorů a kvůli slepnutí čipu. A tak jsem se zvrhl a pořídil si "dvoustovku". A jak se na tuto volbu dívám s odstupem jednoho roku?
Nelituji, není to špatná volba. (Co jiného laskavý čtenář čekal, že? :-) Ale pokusím se vysvětlit proč nelituji.)
Když pominu ten poslední důvod, proč jsem se pro Pentax rozhodl - to, že mi padl lépe do ruky - tak největší předností, kterou oceňuji, je použití tužkových baterií. Ano, mají menší kapacitu než akumulátory, ale po těch peripetiích, které jsem zažil s akumulátory Olympusu vidím toto jako jednoznačné plus. Už několikrát jsem ve chvíli, kdy začala blikat kontrolka baterií vběhl do nejbližší trafiky a za chvíli bylo po problému. Ověřeno po celé Evropě. Krom toho, v době rychlonabíječek, které IMHO akumulátory akorát ničí, je mnohem menší problém najít rozumnou pomalou nabíječku na univerzální tužkové baterie než na konkrétní akumulátor. To, že tužkové baterie jsou použitelné i v jiných přístrojích (např. GPS), je už jen takovou třešničkou na dortu. Na delší akce si s sebou beru baterii tužkových baterií, které jednoduše láduji do přístrojů, kterým už dochází šťáva. (Ano, existují battery gripy, díky kterým se dají tužkovky použít i u jiných fotoaparátů, ale...)
Jedním z parametrů, které hovořily v neprospěch Pentaxe oproti Canonu 450D byla bitová hloubka použitého čipu (12 vs 14bitů, rozdíl znamená 4x větší dynamicky rozsah). Přiznám se, že nevím, jestli toto má vliv, když většinu fotek fotím do 8bit JPEG. Co se RAW formátu týče, který občasně využívám na astrofotografii, tak tam to smysl má, jenže při 30s expozici na tento dynamický rozsah nedosáhnu. Takže si myslím, že jsem nakonec o nic nepřišel. A co se týče ostatních parametrů, tak si momentálně neuvědomuji nějaký pro mně důležitý. Kdyžtak mi připomeňte. :-)
Z jiných zrcadlovek jsem měl možnost si osahat a pomazlit se s Canonem 50D. Díky tomu, že je to zrcadlovka vyšší třídy, jsem si uvědomil, že mi dvoustovka stačí. Asi je to ono klasické "co nemám, to nepotřebuji", určitě je to o zvyku, ale ovládání Canona padesát mi přišlo zbytečně složité a mnohem praktičtější mi přišly "low end" ovládání pomocí šipek než otočným ovladačem. Ale jak říkám, tohle je asi o zvyku.
To, co mě na dvoustovce (ale platí to, imho, pro všechny značky mimo silnou dvojku) nejvíc mrzí / vadí, je poměrně chudá nabídka příslušenství. Musím přiznat, že v tomto má Canon a Nikon hodně navrch, Pentax nabízí jen několik objektivů, situaci trochu zachraňuje Sigma a Tamron, ovšem i tak to není ono. Navíc jsem v tomto prohloupil: když jsem si dvoustovku kupoval, tak byla k dipozici ve standardním setu s objektivem 18-55 první generace, která ale nebyla tolik povedená - a proto jsem koupil jen tělo, které jsem doplnil objektivem 28-80 z mé předchozí zrcadlovky Pentax MZ-5 s tím, že časem vyrostu a pořídím si pořádný objektiv. Ten čas už pomalu nadešel a já si v červnu vybral objektiv Pentax 17-70 f/4 IF SDM, který tenkrát stál nějakých 11tisíc. Jenže tenkrát jsem si řekl, že musím šetřit a že objektiv neuteče. Bohužel, mezitím tento objektiv zdražil na 15tisíc, což už je skoro dvojnásobek oproti podobné Sigmě. Já bych mnohem radši Pentax, jenže jeho současná cena (navíc nutno připočíst filtr) je na mě už hodně vysoká. Kdybych ho vzal v tom červnu na splátky, tak i s nějakým úrokem bych ušetřil... Takhle mi nezbyde, než se podívat s Sigmách či Tamronech, protože druhý (a jediný další) objektiv této kategorie od Pentaxu (16-45) má problém s chromatickou aberací na krátkém konci - a navíc si nejsem jistý, jestli by mi jeho rozsah stačil - přece jen na současné 28-80 využívám častěji ten delší konec...
Tak tohle jsou moje zkušenosti s mým věrným společníkem Pentaxem K200D. Bohužel, z mě neznámých důvodů se zrcadlovky Pentax stávají hůř a hůř dostupné - staré modely se přestávají vyrábět a nové se nějak nedováží či co - k velké lítosti zdejší komunity. Myslím si, že je to škoda. Nu což, třeba se že mně stane dinosaurus - stejně jako mám dodnes v oblibě flanelové kostkované košile...
středa, září 16, 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat