Toto jsem napsal ve středu večer, akorát mi nějakou dobu trvalo, než jsem přišel na to, jak to dostat z mobilu do počítače...
"A ty už nebydlíš u rodičů?" zeptal se mě jeden zkušenější a starší kolega vědec.
A v tom mi to došlo.
Ne, nebydlím. A přišlo by mi divné, abych v sedmadvaceti bydlel u rodičů. Měl bych se ženit, zakládat rodinu, budovat si hnízdo pro výchovu potomků a ne řešit každých pár měsíců problém, z čeho zaplatím nájem nebo hypotéku.
Být vědcem se zkrátka vylučuje s normálním životem.
(A potom jedu eSkem do Dobřichovic a naproti mně sedí můj vrstevník, černý kalhoty, modrá košile, perfektně ladící kravata, vesta a šál a já si připadám jak největší loser a zároveň ho před ním smekám, že dokázal přijmout všechna ta pravidla, aby se mohl stát úspěšným mladým mužem.)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4 komentáře:
fuj tajbl - snad nesmýšlíš o kravaťácích pozitivně. To to s Tebou bude hodně zlé, když připouštíš možnost, že by ses k nim mohl přiblížit...
Jde to i bez toho, třebas mimo vědu, věř mi.
P.S:Začínám hledat...
Co máš proti kravaťákům? :-)
brokovnice s upilovanejma hlavněma, vyskakovací nože, mačety,...
Ještě že máš mít příští rok ten dobrý horoskop, jinak bych se o tebe začínala bát... To, že pokud chceš být vědcem, tak první musíš dopsat disertačku, abys měl peníze na živobytí, jsi přece vždycky věděl. Takže si buď najdi brigádu v nejblišším supermarketu na dobu než dostuduješ a pak se živ vědou. Nebo s vědou sekni a jdi dělat třeba průvodčího do pendolína, ale disertačku bys měl dopsat stejně.
Okomentovat