Pentax K200D

Asi už víte, že jsem si pořídil fotoaparát. Určitě to víte - protože v poslední době jsem neustále zahrnován dotazy na spokojenost se svoji volbou. Přiznám se, že občas mám ze své reakce rozporuplné pocity, nějak totiž nevím, co mám říkat. Foťáček (docela nepřiléhavé označení pro půlkilovou mrchu, že?) ve mě totiž žádnou velkou revoluci nezpůsobil - ani nezklamal, ani nevyvolal nějaké úžasné euforické nálady. Dokonce ani nějaké cvakací orgie se nekonaly, ale to je možná tím, že ovládání zrcadlovky vyžaduje trošku víc námahy než u kompaktu (nefotím totiž na zelený čtvereček)... A ani pochopení ovládání nějak dlouho netrvalo, sice se ještě pořád učím, jak co nejlépe využít možností fotoaparátku, ale krom tohoto přirozeného stavu jsem měl skoro pocit, jako bychom tak nějak vždycky k sobě patřili...

Ale dobře, pokusím se něco sepsat. V poslední m příspěvku, kde jsem se zabýval výběrem fotoaparátu, jsem váhal mezi třemi typy. Brzy vypadl Panasonic, zejména absencí elektronického hledáčku, poté Ricoh (i když fotky z něho se mi hodně moc líbily) - ale velké mínus byla absence českého dovozce, krom toho si nejsem jistý, jestli by na mě nebyl příliš širokoúhlý. Zbyl tedy Pentax...

... ale tak lehké to nebylo. V posledních dnech před koupí jsem ještě laškoval s Canonem 450D. Nicméně v obchodě, kde jsem si nechal předvést oba modely, jsem se rozhodl pro Pentax, nicméně srovnání těchto dvou fotoaparátů mi v hlavě leželo docela dlouho.

Co mě lákalo na Canonu? Prvně: v tomto případě bych kupoval (za cenu o čtvrtinu větší) bych kupoval fotoaparát i s objektivem. Sice setovým, ale fotografické testy ukazují, že je to jeden z nejlepších setových objektivů. Asi největší plus pro Canon je 14bitový CCD chip (sice menší a 12Mpx) oproti 12bitovému u Pentaxu (větší a 10Mpx). Přece jen čtyřikrát větší dynamický rozsah v RAW je vlastnost, která může být vidět. Oproti tomu Pentax nabízel kovové tělo se zvýšenou odolností oproti prachu a vodě včetně utěsnění některých součástí a navíc je na tužkové baterie.

Rozhodnutí padlo víceméně až v obchodě. Svou roli sehrála cena, hlavně mi ale Pentax mnohem lépe sedl do ruky a práce s ním mi přišla na první pohled pohodlnější (což jsou dosti subjektivní hlediska, uznávám). Taky vyšší hmotnost Pentaxu mi přišla lepší než takové "nic" Canonu.

Jinak příjemné překvapení je výdrž AA baterek, nabíjecí baterky Sanyo Eneloop 2Ah (=2000mAh) mi zatím vydržely kolem cca 260 fotografií a stále drží.

Ještě poznámečku k objektivům. Jak už jsem zmínil, testy standardního setového objektivu vyšly pro Canon velice dobře, u Pentaxu je situace složitější. Původní modely se totiž dodávaly s objektivem, který stál víceméně za starou bačkoru. Zejména to nejviditelnější - chromatická aberace - byla viditelná na první pohled. Pentax se ale chytil za nos a vydal novou verzi objektivu (18-55 II), která má stejně jako Canon vynikající poměr cena/výkon. Ovšem tím docela nahrál spekulantům v řadách obchodníků (zejména těch internetových).

A jak jsem na tom s objektivem já? Nemám ani jeden z nich - jedu totiž na tom starém objektivu z Pentax MZ-5. Srovnávat ho se setovými objektivy k digitálu se moc nedá kvůli jinému rozsahu, ty pro digitál mají 18-55mm, ten můj je 28-80mm (ekviv. 42 - 120 mm), kresba je pěkná, pravda, není to špička.. Ale třeba se časem zmůžu na něco lepšího. (Jinak nelituju toho jiného rozsahu, jednoduchým pohledem na mé fotky se snadni přesvědčíte, že jsem spíše tele... (orientovaný na delší ohniska).

Sestra už mě vyhání, tak asi budu končit... V případě dotazů neváhejte a klaďte!