(Malé varování předem: dneska to bude takové...)
Asi hodně ze zdejších čtenářů ví, že se snažím fotit. Nikterak vážně, jen tak rekreačně, co život dal a vzal. Občas se mi omylem i nějaká fotka podaří, vím, v dnešní době digitální techniky a zpracování na počítači roste pravděpodobnost podobného omylu k rozumným číslům i pro totální neumětely. Při svých lovech beze zbraní se nevyhýbám téměř žádnému žánru - krom portrétu a aktu - mám z nich docela respekt. (Teda, ne, že bych nefotil lidi, ale jsou to většinou jen takové momentky.)
No, včera mi to došlo, že existuje jen jediná osoba, kterou jsem schopen takto vyfotit: já sám.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat