Tak co, myslíš, že přijedeš hladový, nebo to chceš nechat na večeři?
Tak takovými otázkami mě častuje Sovička... Jako kdyby nevěděla, že já jsem hladový skoro pořád..
Poslední dny byly opravdu náročné. Nevyspání, stres, ztráta dokladů. Snad poprvé jsem se cítil opravdu vyčerpaný. Ale je třeba věřit ve světlejší zítřky...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
No jo, ale taky pořád držíš diety. Kdo má vědět, jestli u tebe právě vítězí hlad nebo touha po atletické postavě...
Já a dieta? No, je fakt, že občas taková slova pronesu, ovšem většinou jsem umlčen prvním přineseným jídlem.. A podle toho nejspíš i vypadám.
Okomentovat