Tak jsem dneska šel na úřad - a celou cestu z České až na místo určení jsem o čemsi přemýšlel - nejspíš nějaká bezvýznamná blbůstka. A najednou stojím přede dveřmi a jak se natahuji s čipem k čidlu, tak náhle procitám do reality a uvědomím si, že celou tu cestu jsem absolvoval jakoby ve snu, že si nejsem schopen vybavit ani jeden krok, možná tak přibližnou trasu - zůstalo jen jakési torzo myšlenek.
Bohužel se s největší pravděpodobností nejedná o záblesky geniality.
P.S. http://gkk.cz/vystava.php?vid=192&lng=cz (hlavní stránka http://www.gkk.cz/)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
To se stává i v těch nejlepších rodinách...:-)
Jestli si myslíš, že Ti tu poslední větu budu rozmlouvat, tak jsi na omylu!
Okomentovat