Tentokrát to zase jednou stálo za to. Ráno se nějak nemůžu vyhoupat, navíc se stavím ještě na fakultě, takže jedu až autobusem 11:15. Ovšem dálnice nepřeje a tak cesta trvá místo inzerované dvou a půl hodiny o dobrou hodinku déle. Tímpádem nestíhám vlak a musím čekat na další - alespoň si nakoupím jídlo. Přicházím relativně včas na nádraží, usedám do vláčku, žmoulám bagetu - a v tom si uvědomím, že nemám cvaklou jízdenku. Samozřejmě, označovače jsou až v hlavní hale, koho by to napadlo je dát na nástupiště? Jsou tři minuty před odjezdem, vlak už hlásí nádražní rozhlas... Sprint 7. nástupiště -- hlavní hala a zpět asi nebude patřit k mým oblíbeným disciplínám. Nicméně zadařilo se. Přijedu do obce O., na západě se mračí, nicméně je zatím sucho a tak padá rozhodnutí vydat se na asi dvoukilometrovou procházku směr ústav. Prvních dvěstě metrů dobré. Potom vítr, prach do očí, fujtajxl. Potom zahřmění, první kapky, průtrž mračen. Už se nemá smysl vracet, na rozdíl od nedělní procházky po Chřibech mám deštník a tak jsem mokrý jen od pasu dolů (jak se točí vítr). Na ústav docházím spolu s posledními dešťovými kapkami, na západě začíná prosvítat sluníčko. Osuším se, zapnu počítač a nejde nastartovat síť.
Nicméně to hlavní, konzultace, nebo alespoň její první část, dopadla dobře. A dokonce i přístroje jsou opravené. Teď jen, aby přály vnější faktory.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat