Zas jednou jsem se vydal do víru služebního cestování. Teda vlastně pracovního, služební cesty už neexistují. Do matičky stověžaté, hupky šupky po městě vyřídit věci a nakoupit jídlo a potom na vláček do Stránčic a ejhle, autobus jede až za půl hodiny, no co s tím uděláme - zajdeme do hospůdky hned naproti na jeden čaj. Jdu raději do ,,nekuřácké" části, kde se usadím, roztáhnu si články a čekám na obsluhu. Jenže obsluha se stále věnuje kuřákům a tak se já věnuji článkům a myšlenkám o tom, že čaj si asi nedám a že ta obsluha má ale divné tričko tělové barvy. Za dvacet minut si mě obsluha všimne, já místo jednoho čaje dávám jedno malé pivo a uvědomuju si, že asi fakt blbě vidím.
Celý zbytek cesty potom přemýšlím o tom ,,proč": proč mladá, relativně sympatická slečna v zakouřený hospodě s 75% hostů ožralých jak dobytek...
(Já vím, asi jsem příliš konzervativní a asi si to moc beru. Ale stejně mi docela poklesla nálada.)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
kde ta hospoda byla? :-)
Okomentovat