... a zítra bude středa a Olivier zase půjde obědvat domů za svou ženou a synem, aby se zase kolem druhé hodiny vrátil do kanceláře pracovat. Ale já uz tam nebudu. Budu nekde na cestě z Ondřejova do Prahy, budu asi klepat kosu, jak ještě nejsem zvyklý na středoevropské klima. A Olivier bude pracovat až pozdě do noci, protože ve středu nemusí vyzvedávat syna ze školy. Kdyby nebyla středa, tak skončí o třičtvrtě na šest a pojede pro syna a potom domů, připravit večeři. A já bych u Boulevard du Jeu de Ballon vysedl a šel si do Monoprixu koupit sýr Comté, čekanku a plátek lososa. Možná taky plechovku piva a bagetu. Neodolal bych, a kousek bagety bych uloupl cestou na náměstí u staré fontány. Na vyhlídce bych zkontroloval letiště Cannes - Mandelieu. Losos by skončil na másle, máslo na křivé pánvičce a křivá pánvička na elektrické plotýnce. A větrací systém autogyre by se točil šíleně rychle, protože by foukal mistrál. A elektrická plotýnka by rozehřála máslo a máslo by pronikalo do lososa a losos by zbledl a zrůžověl, aby se potom začal rozpadávat. Rozpadlé kousky lososa by skončily na talíři, pivo ve skleničce. Byl by večer a měsíc by mi svítil do oken, přezářen lampou na baráku naproti.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
Tak nevím, chceš si nacpat břicho lososem nebo vrátit se mezi žabožrouty....
Vysvětlující komentář (psáno Hance): Sám se divím, kde se podobné nálady berou... Že by dva měsíce byla dost dlouha doba... Nebo je to tím, jak mě hnedka po příjezdu málem ošidili na pražském hlavním? Nebo tím, že v zásadě je život úplně stejnej, ať už tam nebo tady? Nebo tím, že jsem tady úplně stejně sám jak jsem byl tam?
moc hezký post...tak obyčejný věci, ale dýchla na mě z toho ta nostalgická nálada
Okomentovat