Jak se dělá věda...

Tak jsem zase jednou začal bádat... Připravil jsem si program, navrhl síť modelů, do které budu chytat prachovou obálku mé oblíbené dvojhvězdy, nakopíroval jsem skripty a spustil docela tučnou dávku příkazů.

První problém přešel hned. Nejelo to. Po hodině a půl čtení manuálů a konzultace s odborníky jsem našel řešení - sice ne úplně takové, jaké bych si představoval, ale fungovalo to.

Další problém vyvstal po třech hodinách výpočtu. Neseděla mi teplota na krajích mřížky. Hm, to je jistě zajímavá závislost. Tak změním rozměry a pustím dávku znovu. Po pár hodinách se dívám na výsledky a teplota na krajích nové mřížky už zhruba sedí. Je asi jedna ráno, jdu spát.

Ve tři se budím. Chvíli se převaluju, přemýšlím, a dochází mi, že chyba nebyla ve mřížce, ale že jsem použil zastaralé vstupní parametry. Chvíli přemýšlím, co s tím, když si uvědomím, že by mi to stejně nedalo spát, oblékám se a jdu stopnout výpočet, přeprogramovat vstupy, znovu spustit dávku. V pět jak na koni jdu spát.

Ráno se budím kolem osmé. Příjemné ráno, jdu kontrolovat první výsledky. Skript mi hází nějakou chybu. Raději to stopnu a zoptimalizuju to na rychlost. Nové vstupy, nový skript, nové spuštění.

Je jedenáct. Dochází mi, že ten program bůhvíproč požaduje natvrdo 8miznakové názvy souborů. Zkouším experimentovat s lomítkama a rázem mám polovinu chybových hlášek pryč. No, názvy souborů teď předělávat nebudu... Podívám se na výstup - sakra, to vypadá divně... Ale třeba je to jen blbou kombinací parametrů. Oběd.

Po obědě se vracím zpátky. Zkouším se podívat na dalších pár modelů. Do háje, ono vypadá všechno stejně divně, to asi nebude blbá kombinace parametrů. Tak se v tom trošku hrabu... Aha, prohodil jsem alphu a betu. Sakra.

Mažu všechny staré modely. Nová dávka. Nový skript. Opravuju i názvy souboru. Snad už to bude teď v pořádku...

.....

A teď zbývá otázka: opravdu se tak dělá věda, nebo jsem úplně blbej a měl bych si stoupnout ke krumpáči a lopatě?