...ale docela dlouho Ti to trvalo. Už včera v podvečer se dalo tušit, že dnešek bude esenciální. Přes den jsem pomalu začal propadat mírnému optimismu, že by se stále zahušťovaný seznam úkolů přeci jen podařilo splnit. Když jsem se už - už vrhal do předposledního kola boje, s nadějí na alespoň slušnou remízu, náhlý přechod z panelů na rozhrkanou dlažbu spolu s jedním křížením kolejí spolu se zemskou gravitací udělaly svoje. Tedy spíš já jsem udělal takovou lehkou rybičku s relativně měkkým přistáním.
Ještě že nechodím do kostela, asi by se mi špatně klečelo.
Tak tedy světe, tentokrát máš na vrch, beru si oddechový čas a potom se uvidí, co bude dál.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat