Na začátku letošního roku mi Sovička řekla, že podle jakéhosi horoskopu bude tento rok pro mne jedna velká katastrofa. A že naopak rok 2009 by mohl být ve všem příznivý.
Nu, první části tohoto proroctví se zatím docela úspěšně naplňuje.
úterý, října 21, 2008
pondělí, října 20, 2008
Poděkování
Vážení voliči a voličky (myslím i vás, co jste k volbám nešli),
chtěl bych vám upřímně poděkovat - lepší průplesk a lepší motivaci k dokončení disertační práce bych hledal těžko.
Váš Ježo
P.S. Dneska ráno jsem zaslechl, že pan Bém už na hradě sondoval, co má pan prezident v úmyslu v případě, že bude vyslovena nedůvěra vládě. Nejsem expertem na ústavu a tak nevím, jaké jsou poté možnosti, nicméně velice mi to připomíná pokus o domluvený puč či převrat uvnitř ODS, kdy je nutné odstranit Topolánka, aby se dostali k veslu schopnější. V (bledě) modrém mi to připomíná nahrazení Špidly Grossem v oranžovém táboře. Ano, pan Bém je velice schopen, pravděpodobně touží po rozšíření spolupráce s panem Paroubkem, kterou si už vyzkoušel na pražském magistrátě.
chtěl bych vám upřímně poděkovat - lepší průplesk a lepší motivaci k dokončení disertační práce bych hledal těžko.
Váš Ježo
P.S. Dneska ráno jsem zaslechl, že pan Bém už na hradě sondoval, co má pan prezident v úmyslu v případě, že bude vyslovena nedůvěra vládě. Nejsem expertem na ústavu a tak nevím, jaké jsou poté možnosti, nicméně velice mi to připomíná pokus o domluvený puč či převrat uvnitř ODS, kdy je nutné odstranit Topolánka, aby se dostali k veslu schopnější. V (bledě) modrém mi to připomíná nahrazení Špidly Grossem v oranžovém táboře. Ano, pan Bém je velice schopen, pravděpodobně touží po rozšíření spolupráce s panem Paroubkem, kterou si už vyzkoušel na pražském magistrátě.
čtvrtek, října 16, 2008
Horkýže slíže
Oj! To jsem zase jednou klesnul o deset levelů níž! Ale je to tak: asi jsem pochopil, o čem jsou Horkýže slíže. Přiznávám se, že jsem hodně dlouho (prakticky až do dneska) na ně hleděl skrz prsty, nicméně dneska jsem se docela náhodou dostal k jednomu youtube videu a díky němu už asi chápu. Samozřejmě, že jsem se nedostal dál než za tři nejpopulárnější písničky.
(Teda, stále to považuju za kravinu, nicméně jejich drsné satiře rozumím. Akorát nechápu, jak se mohli stát tak populární.)
Takže - na vlastní nebezpečí (youtube linky): R'n'B Soul, příp. Banda tupých hláv ... a další si v případě zájmu jistě najdete sami.
(Teda, stále to považuju za kravinu, nicméně jejich drsné satiře rozumím. Akorát nechápu, jak se mohli stát tak populární.)
Takže - na vlastní nebezpečí (youtube linky): R'n'B Soul, příp. Banda tupých hláv ... a další si v případě zájmu jistě najdete sami.
Šablona
Pohřešovaný ..... narozen dne ......, trvale bytem v ...., odešel dne ...... bez udání důvodu z místra trvalého bydliště.
S Kakamilkou jsme narazili na zajímavé téma: je špatně, když se člověk z cesty za nalezením smyslu života nevrátí? Téma se dotýká filmu Útěk do divočiny, který jsem neviděl.
S Kakamilkou jsme narazili na zajímavé téma: je špatně, když se člověk z cesty za nalezením smyslu života nevrátí? Téma se dotýká filmu Útěk do divočiny, který jsem neviděl.
středa, října 15, 2008
Extrémista
Asi jsem extrémista. No posuďte, co ze mně včera vypadlo v kanceláři:
Ano, jsem extrémista. A přes svůj značně nevyzrálý věk asi i docela staromódní.
P.S. Tohle je docela plodné téma, takže máte štěstí, že vás zasáhla jen značně redukovaná verze... :)
Nejhorší na tom je to, že to myslím vážně. A podobně smýšlím i o současné finanční krizi. Pomoc? Záchrana státu? Tůdle! Hezky nechat zbankrotovat. Vlasy a všechny chlupy na těle se mi ježí, když slyším, jak po finanční injekci se trhy zotavily. Jaké zotavení, když je chyba v systému? A že to postihne šíleně moc lidí, jejich penzijní pojištění a úspory? Třeba je to vrátí zpátky k reálným hodnotám. A třeba se i potom člověk bude jinak dívat na povolání zedník, které je dneska docela nedoceněné. A třeba to vrátí spoustu kravaťáků na zem.
,,Já bych to všechno vyházel nebo vypětkoval. Bez pardonu. Na střední a výš už je člověk dobrovolně, buď se teda bude učit, nebo ať táhne. A na základce bych to nechal popropadat, případně je nechat odejít s nedokončeným základním vzděláním - ať se potom životem protloukají jak chtějí."
Ano, jsem extrémista. A přes svůj značně nevyzrálý věk asi i docela staromódní.
P.S. Tohle je docela plodné téma, takže máte štěstí, že vás zasáhla jen značně redukovaná verze... :)
neděle, října 12, 2008
Pentax K200D
Asi už víte, že jsem si pořídil fotoaparát. Určitě to víte - protože v poslední době jsem neustále zahrnován dotazy na spokojenost se svoji volbou. Přiznám se, že občas mám ze své reakce rozporuplné pocity, nějak totiž nevím, co mám říkat. Foťáček (docela nepřiléhavé označení pro půlkilovou mrchu, že?) ve mě totiž žádnou velkou revoluci nezpůsobil - ani nezklamal, ani nevyvolal nějaké úžasné euforické nálady. Dokonce ani nějaké cvakací orgie se nekonaly, ale to je možná tím, že ovládání zrcadlovky vyžaduje trošku víc námahy než u kompaktu (nefotím totiž na zelený čtvereček)... A ani pochopení ovládání nějak dlouho netrvalo, sice se ještě pořád učím, jak co nejlépe využít možností fotoaparátku, ale krom tohoto přirozeného stavu jsem měl skoro pocit, jako bychom tak nějak vždycky k sobě patřili...
Ale dobře, pokusím se něco sepsat. V poslední m příspěvku, kde jsem se zabýval výběrem fotoaparátu, jsem váhal mezi třemi typy. Brzy vypadl Panasonic, zejména absencí elektronického hledáčku, poté Ricoh (i když fotky z něho se mi hodně moc líbily) - ale velké mínus byla absence českého dovozce, krom toho si nejsem jistý, jestli by na mě nebyl příliš širokoúhlý. Zbyl tedy Pentax...
... ale tak lehké to nebylo. V posledních dnech před koupí jsem ještě laškoval s Canonem 450D. Nicméně v obchodě, kde jsem si nechal předvést oba modely, jsem se rozhodl pro Pentax, nicméně srovnání těchto dvou fotoaparátů mi v hlavě leželo docela dlouho.
Co mě lákalo na Canonu? Prvně: v tomto případě bych kupoval (za cenu o čtvrtinu větší) bych kupoval fotoaparát i s objektivem. Sice setovým, ale fotografické testy ukazují, že je to jeden z nejlepších setových objektivů. Asi největší plus pro Canon je 14bitový CCD chip (sice menší a 12Mpx) oproti 12bitovému u Pentaxu (větší a 10Mpx). Přece jen čtyřikrát větší dynamický rozsah v RAW je vlastnost, která může být vidět. Oproti tomu Pentax nabízel kovové tělo se zvýšenou odolností oproti prachu a vodě včetně utěsnění některých součástí a navíc je na tužkové baterie.
Rozhodnutí padlo víceméně až v obchodě. Svou roli sehrála cena, hlavně mi ale Pentax mnohem lépe sedl do ruky a práce s ním mi přišla na první pohled pohodlnější (což jsou dosti subjektivní hlediska, uznávám). Taky vyšší hmotnost Pentaxu mi přišla lepší než takové "nic" Canonu.
Jinak příjemné překvapení je výdrž AA baterek, nabíjecí baterky Sanyo Eneloop 2Ah (=2000mAh) mi zatím vydržely kolem cca 260 fotografií a stále drží.
Ještě poznámečku k objektivům. Jak už jsem zmínil, testy standardního setového objektivu vyšly pro Canon velice dobře, u Pentaxu je situace složitější. Původní modely se totiž dodávaly s objektivem, který stál víceméně za starou bačkoru. Zejména to nejviditelnější - chromatická aberace - byla viditelná na první pohled. Pentax se ale chytil za nos a vydal novou verzi objektivu (18-55 II), která má stejně jako Canon vynikající poměr cena/výkon. Ovšem tím docela nahrál spekulantům v řadách obchodníků (zejména těch internetových).
A jak jsem na tom s objektivem já? Nemám ani jeden z nich - jedu totiž na tom starém objektivu z Pentax MZ-5. Srovnávat ho se setovými objektivy k digitálu se moc nedá kvůli jinému rozsahu, ty pro digitál mají 18-55mm, ten můj je 28-80mm (ekviv. 42 - 120 mm), kresba je pěkná, pravda, není to špička.. Ale třeba se časem zmůžu na něco lepšího. (Jinak nelituju toho jiného rozsahu, jednoduchým pohledem na mé fotky se snadni přesvědčíte, že jsem spíše tele... (orientovaný na delší ohniska).
Sestra už mě vyhání, tak asi budu končit... V případě dotazů neváhejte a klaďte!
Ale dobře, pokusím se něco sepsat. V poslední m příspěvku, kde jsem se zabýval výběrem fotoaparátu, jsem váhal mezi třemi typy. Brzy vypadl Panasonic, zejména absencí elektronického hledáčku, poté Ricoh (i když fotky z něho se mi hodně moc líbily) - ale velké mínus byla absence českého dovozce, krom toho si nejsem jistý, jestli by na mě nebyl příliš širokoúhlý. Zbyl tedy Pentax...
... ale tak lehké to nebylo. V posledních dnech před koupí jsem ještě laškoval s Canonem 450D. Nicméně v obchodě, kde jsem si nechal předvést oba modely, jsem se rozhodl pro Pentax, nicméně srovnání těchto dvou fotoaparátů mi v hlavě leželo docela dlouho.
Co mě lákalo na Canonu? Prvně: v tomto případě bych kupoval (za cenu o čtvrtinu větší) bych kupoval fotoaparát i s objektivem. Sice setovým, ale fotografické testy ukazují, že je to jeden z nejlepších setových objektivů. Asi největší plus pro Canon je 14bitový CCD chip (sice menší a 12Mpx) oproti 12bitovému u Pentaxu (větší a 10Mpx). Přece jen čtyřikrát větší dynamický rozsah v RAW je vlastnost, která může být vidět. Oproti tomu Pentax nabízel kovové tělo se zvýšenou odolností oproti prachu a vodě včetně utěsnění některých součástí a navíc je na tužkové baterie.
Rozhodnutí padlo víceméně až v obchodě. Svou roli sehrála cena, hlavně mi ale Pentax mnohem lépe sedl do ruky a práce s ním mi přišla na první pohled pohodlnější (což jsou dosti subjektivní hlediska, uznávám). Taky vyšší hmotnost Pentaxu mi přišla lepší než takové "nic" Canonu.
Jinak příjemné překvapení je výdrž AA baterek, nabíjecí baterky Sanyo Eneloop 2Ah (=2000mAh) mi zatím vydržely kolem cca 260 fotografií a stále drží.
Ještě poznámečku k objektivům. Jak už jsem zmínil, testy standardního setového objektivu vyšly pro Canon velice dobře, u Pentaxu je situace složitější. Původní modely se totiž dodávaly s objektivem, který stál víceméně za starou bačkoru. Zejména to nejviditelnější - chromatická aberace - byla viditelná na první pohled. Pentax se ale chytil za nos a vydal novou verzi objektivu (18-55 II), která má stejně jako Canon vynikající poměr cena/výkon. Ovšem tím docela nahrál spekulantům v řadách obchodníků (zejména těch internetových).
A jak jsem na tom s objektivem já? Nemám ani jeden z nich - jedu totiž na tom starém objektivu z Pentax MZ-5. Srovnávat ho se setovými objektivy k digitálu se moc nedá kvůli jinému rozsahu, ty pro digitál mají 18-55mm, ten můj je 28-80mm (ekviv. 42 - 120 mm), kresba je pěkná, pravda, není to špička.. Ale třeba se časem zmůžu na něco lepšího. (Jinak nelituju toho jiného rozsahu, jednoduchým pohledem na mé fotky se snadni přesvědčíte, že jsem spíše tele... (orientovaný na delší ohniska).
Sestra už mě vyhání, tak asi budu končit... V případě dotazů neváhejte a klaďte!
čtvrtek, října 09, 2008
Švédsko
Nějak se mi množí výlety na sever, tak abych v tom měl jasno, tak si jen tak pro pořádek vypíšu jejich seznam:
1) KTW-NYO, 07-2007, S-l-l 2,3,4 (Fisksätra - Tyresta - Dalarö)
2) VIE-ARN, 10-2007, S-l-l 12-1, 12 (Mölnbo), B-l (Vaxholm pol.)
3) NCE-ARN, 04-2008, S-l-l 6, 5-3, 5 (Tornberget)
4) KTW-NYO, 10-2008, S-l-l 36-2, 36-1, 35-1, 36 (Tuna - Nävsjön - Nävekvarn)
A další severské plány? Asi nějaké hory na hranici s Norskem, nejspíš ne Kungsleden nebo nějakou podobnou dálkovou trasu, protože v horách je to nejspíš magořina - všude samé kopce a na žádný si nevylézt (ze stejného důvodu jsem odmítl jít West Highland Way ve Skotsku); místo toho asi vylézt na pár kopečků pseudohvězdicovým stylem (popojít, postavit stan, vylézt na horu, zpátky ke stanu a jít zas o kousek dál). Doprava asi nízkonákladovkou na Skavstu (snad Ryanair a jeho BTS-NYO přežije) a potom na sever nočním vlakem. Termín nejspíš někdy v září, kdy už asi bude chladněji, ale snad už nebudou tolik zlobit komáři, navíc už bude přijatelný poměr den/noc.
Ještě přikládám ceny jízdenek Länstrafiken (vzdálenosti dle Google maps):
Skavsta - Nyköping (8 km) 21 kr
Nyköping - Tuna (Svalsta) (12 km) 26kr
Nävekvarn - Nyköping (25 km) 39kr
1) KTW-NYO, 07-2007, S-l-l 2,3,4 (Fisksätra - Tyresta - Dalarö)
2) VIE-ARN, 10-2007, S-l-l 12-1, 12 (Mölnbo), B-l (Vaxholm pol.)
3) NCE-ARN, 04-2008, S-l-l 6, 5-3, 5 (Tornberget)
4) KTW-NYO, 10-2008, S-l-l 36-2, 36-1, 35-1, 36 (Tuna - Nävsjön - Nävekvarn)
A další severské plány? Asi nějaké hory na hranici s Norskem, nejspíš ne Kungsleden nebo nějakou podobnou dálkovou trasu, protože v horách je to nejspíš magořina - všude samé kopce a na žádný si nevylézt (ze stejného důvodu jsem odmítl jít West Highland Way ve Skotsku); místo toho asi vylézt na pár kopečků pseudohvězdicovým stylem (popojít, postavit stan, vylézt na horu, zpátky ke stanu a jít zas o kousek dál). Doprava asi nízkonákladovkou na Skavstu (snad Ryanair a jeho BTS-NYO přežije) a potom na sever nočním vlakem. Termín nejspíš někdy v září, kdy už asi bude chladněji, ale snad už nebudou tolik zlobit komáři, navíc už bude přijatelný poměr den/noc.
Ještě přikládám ceny jízdenek Länstrafiken (vzdálenosti dle Google maps):
Skavsta - Nyköping (8 km) 21 kr
Nyköping - Tuna (Svalsta) (12 km) 26kr
Nävekvarn - Nyköping (25 km) 39kr
úterý, září 30, 2008
Proposal submitted
Dear Ježo
This is an automatic acknowledgment.
Your ESO Proposal has successfully entered ESO!
Together with the following picture(s):SED.jpg
alfa.jpg
model.jpg
rvc.jpg
Please refer always to your proposal ID
should you inquire ESO about it.
For further information please contact.
neděle, září 21, 2008
Prý 201. záznam... Pch!
Dnes se mi zase "daří". Ráno jsem si přesolil vajíčka - holt mi nějak nedošlo, že když slánku pootevřu na velký otvor, že z ní sůl půjde ven trošku rychleji. Vrcholem dne je to, že jsem si na sebe před chvíli zvládl zvrhnout hrnek s čajem.
Včera jsem strávil chvilku nad recenzemi fotoaparátů. Pořád tak nějak šilhám po nějaké nové krabičce a pořád se nějak nemůžu rozhodnout, kterým směrem se vrhnout (a kde na to vzít peníze). Z DSLR mě nejvíc zatím zaujal Pentax K200D, ale i přes všechny klady, které by tato volba přinesla, mám docela strach, že - zvlášť v podmínkách, ve kterých se pohybuju - docela rychle zapráší čip fotoaparátu. Takže se i dívám po nějakém kompaktu, kde mě zaujaly dva: Panasonic Lumix LX3 a Ricoh GX200. Na LX3 jsem narazil jako první a hodně mě zaujal, zejména několika snímky s dokonalou kresbou až k okraji. Hlavní nevýhoda je jasná - absence hledáčku v základní výbavě. Potom jsem kdesi v diskuzi našel sáhodlouhou diskuzi srovnávající LX3 s GX200, která spíš vyznívala právě pro GX200. Pročetl jsem několik recenzí, které střídavě vyznívaly pro jeden či druhý kousek, se spoustou flamewar, dokazujících, že pouze jeden je ten správný a ten druhý akorát naleštěný šmejd. Jinak teda GX200 by mělo být něco velice podobného, sice ne s takovou světelností, ale taky s nadprůměrnou kresbou až k okraji, technicky sice menší čip s více pixely by měl více šumět, ale testy v tomto vycházely tak nějak nastejno. Nevýhoda - skoro nikde není v ČR k dostání - tedy přes internet ano. A nevýhoda obou kompaktů? Jejich cena se šplhá k ceně DSLR. Takže tedy: Pomoc! Poradíte někdo?
Edit: Z forum.grafika.cz na prosbu o radu při výběru foťáku:
Včera jsem strávil chvilku nad recenzemi fotoaparátů. Pořád tak nějak šilhám po nějaké nové krabičce a pořád se nějak nemůžu rozhodnout, kterým směrem se vrhnout (a kde na to vzít peníze). Z DSLR mě nejvíc zatím zaujal Pentax K200D, ale i přes všechny klady, které by tato volba přinesla, mám docela strach, že - zvlášť v podmínkách, ve kterých se pohybuju - docela rychle zapráší čip fotoaparátu. Takže se i dívám po nějakém kompaktu, kde mě zaujaly dva: Panasonic Lumix LX3 a Ricoh GX200. Na LX3 jsem narazil jako první a hodně mě zaujal, zejména několika snímky s dokonalou kresbou až k okraji. Hlavní nevýhoda je jasná - absence hledáčku v základní výbavě. Potom jsem kdesi v diskuzi našel sáhodlouhou diskuzi srovnávající LX3 s GX200, která spíš vyznívala právě pro GX200. Pročetl jsem několik recenzí, které střídavě vyznívaly pro jeden či druhý kousek, se spoustou flamewar, dokazujících, že pouze jeden je ten správný a ten druhý akorát naleštěný šmejd. Jinak teda GX200 by mělo být něco velice podobného, sice ne s takovou světelností, ale taky s nadprůměrnou kresbou až k okraji, technicky sice menší čip s více pixely by měl více šumět, ale testy v tomto vycházely tak nějak nastejno. Nevýhoda - skoro nikde není v ČR k dostání - tedy přes internet ano. A nevýhoda obou kompaktů? Jejich cena se šplhá k ceně DSLR. Takže tedy: Pomoc! Poradíte někdo?
Edit: Z forum.grafika.cz na prosbu o radu při výběru foťáku:
To se ptáš těch pravejch!![]()
![]()
Na blbejším místě už ses zeptat nemohla!!
![]()
![]()
Ale omlová Tě tom že tahle diskuze má omylem stále ještě název "Vybíráme digitální fotoaparát", ale správně tu má být "Hádáme se, kdo je větší debil" Administrátor diskuze to zapomněl přejmenovat, jeho chyba.
sobota, září 20, 2008
Vědec?
Posledních asi 14 dní trávím přemýšlením nad tzv. proposalem - návrhem pozorování pro velké dalekohledy. A jelikož se blíží čas uzávěrky a soubor s návrhem je pořád poloprázdný, začínám trošku nervačit a klást si otázky, jestli vůbec mám na to dělat vědu a podobně. Totiž, vyplnění takového proposalu není jen tak - jak to jednou vyplníte blbě, už nemáte možnost to změnit. A upřímně, i přes několikeré cvičně vyplňovací pokusy mám stále víc otázek než odpovědí.
pondělí, září 15, 2008
Pohovor
Tak jsem absolvoval svůj první pohovor. Uchazečský, o místo učitele. Ostudu jsem snad neudělal, nicméně i kdyby to snad náhodou vyšlo, tak z toho nic nebude - a můj život zůstane relativně nekomplikovaný.
Včera jsem třídil "archiv" ze zahrady. Polovina věcí šla do sběru, případně jako papíry k recyklaci (tisk z druhé strany). A bylo mi tak trochu smutno - ne ani toho, že to vyhazuju, jako spíš toho, kolik energie jsem tomu před cca 10 lety věnoval - a všechno vyšlo víceméně vniveč. Mj. jsem zlikvidoval archiv mapek proměnných hvězd, do kterého jsem v dobách, kdy padesátikoruna byl můj měsíční rozpočet, zainvestoval nejeden drobný. U několika originálních AAVSO mapek na tom jejich netradičním US formátu jsem si i zavzpomínal na Jindru Šilhána. Ach, kdeže ty loňské sněhy jsou. Stačil jen komerční úspěch internetu a CCD čipů (digitální fotografie) a celá proměnářská astronomie je postavena na hlavu. Zatímco ještě v roce 1995 ještě Argelanderova metoda odhadu jasnosti byla tou víceméně standardní (a více než dvěma stoletími prověřenou) a pár bláznů si hrálo se senzibilací fotografického materiálu pomocí nejrůznějších plynů (vodík?), dnes jsou tyto metody víceméně na smetišti a naprostá většina astronomického světla dopadá do chřtánů nejrůznějších elektronek. Ale pokrok se nedá zastavit a sentimentální nálada opravdu není na místě - přece jen, mít jakoukoli mapku proměnné hvězdy během 30 sekund, to je komfort, který bych tenkrát bral všemi deseti - kdybych si ho vůbec dokázal představit. Mimochodem, našel jsem tam i Hvězdářskou antiročenku, výběr článků IAN z let 1997 - 1999, perfektní počtení, které možná dnes, v době informačního harašení tak trochu chybí. (Sám jsem něco takového taky sepsal - jmenovalo se to Astronomie na konci tisíciletí, shrnovalo to moje "astronomické paměti" počínaje 9. únorem 1990 (datum, ke kterému vztahuju můj vážný zájem o astronomii) až do roku 2000. Bohužel, soubor už nemám a výtisk se taky propadl někam do propasti dějin - kdybyste ho našli, pošlete mi kopii, prosím!
A krom toho začal podzim, nejkrásnější období, úžasné počasí, kdy oblaka vertikální vystřídají ty horizontální a pro které jel bych světa kraj.
Včera jsem třídil "archiv" ze zahrady. Polovina věcí šla do sběru, případně jako papíry k recyklaci (tisk z druhé strany). A bylo mi tak trochu smutno - ne ani toho, že to vyhazuju, jako spíš toho, kolik energie jsem tomu před cca 10 lety věnoval - a všechno vyšlo víceméně vniveč. Mj. jsem zlikvidoval archiv mapek proměnných hvězd, do kterého jsem v dobách, kdy padesátikoruna byl můj měsíční rozpočet, zainvestoval nejeden drobný. U několika originálních AAVSO mapek na tom jejich netradičním US formátu jsem si i zavzpomínal na Jindru Šilhána. Ach, kdeže ty loňské sněhy jsou. Stačil jen komerční úspěch internetu a CCD čipů (digitální fotografie) a celá proměnářská astronomie je postavena na hlavu. Zatímco ještě v roce 1995 ještě Argelanderova metoda odhadu jasnosti byla tou víceméně standardní (a více než dvěma stoletími prověřenou) a pár bláznů si hrálo se senzibilací fotografického materiálu pomocí nejrůznějších plynů (vodík?), dnes jsou tyto metody víceméně na smetišti a naprostá většina astronomického světla dopadá do chřtánů nejrůznějších elektronek. Ale pokrok se nedá zastavit a sentimentální nálada opravdu není na místě - přece jen, mít jakoukoli mapku proměnné hvězdy během 30 sekund, to je komfort, který bych tenkrát bral všemi deseti - kdybych si ho vůbec dokázal představit. Mimochodem, našel jsem tam i Hvězdářskou antiročenku, výběr článků IAN z let 1997 - 1999, perfektní počtení, které možná dnes, v době informačního harašení tak trochu chybí. (Sám jsem něco takového taky sepsal - jmenovalo se to Astronomie na konci tisíciletí, shrnovalo to moje "astronomické paměti" počínaje 9. únorem 1990 (datum, ke kterému vztahuju můj vážný zájem o astronomii) až do roku 2000. Bohužel, soubor už nemám a výtisk se taky propadl někam do propasti dějin - kdybyste ho našli, pošlete mi kopii, prosím!
A krom toho začal podzim, nejkrásnější období, úžasné počasí, kdy oblaka vertikální vystřídají ty horizontální a pro které jel bych světa kraj.
čtvrtek, září 11, 2008
pondělí, září 08, 2008
Věda - nejlepší last minute vašeho života
Asi jsem se narodil na šťastné planetě. Rozumné výsledky ke mně vždycky přijdou těsně před uzávěrkou, zhruba v okamžiku, kdy se situace přehoupne ze statusu zavání průšvihem na kritická. Jen by mě zajímalo, jak dlouho mi to ještě vydrží.
Mám jen svůj plán
že postavím vzducholoď...
- - - - - -
A pro ty, co vědí...Mám jen svůj plán
že postavím vzducholoď...
- Kryšof, Plán
středa, září 03, 2008
Kryštof pro Kociánku na Zelňáku
Předznamenání: moje myšlenky jsou velice horizontální - mnohovrstevné, takže nevím, co z tohoto příspěvku nakonec bude. Faktem je, že jsem dneska strávil asi hodinku na Zelňáku, kde hrála skupina Kryštof koncert na podporu Kociánky.
Paradoxně jsme tento týden s matesem a [pracovníkem na mé bývalé pozici]++ (neprogramátoři prominou) pomlouvali všechny ty možné (dle našeho názoru pseudo-)charitativní sbírky a nadace počínaje Přispějtenaděti? až po Máterádipřírodu?. A bác ho, hnedka jdu na koncert pro Kociánku. Je pravda, že z části náhodou (Sovička poblíž právě končila u zubaře), nicméně přiznávám, že jsem tuto akci měl i zaznamenanou v mobilu. A samozřejmě jsem si ji tam dal hlavně kvůli tomu, že jsem si chtěl poslechnout Kryštofy a ne kvůli tomu, že by mi na srdci tolik leželo blaho postižených dětí. Takový já jsem. Nicméně akce se mi líbila, dokonce jsem i něco přispěl do kasičky doufajíc, že alespoň u této akce je zachovaný nějaký rozumný poměr účel / režie + soukromé kapsy (to bylo teda před tím, než jsem objevil stánek, kde se prodávají věci vyrobené přímo postiženými - tam bych ty peníze dal raději (a i víc)). Samozřejmě, otázky ohledně nákladů, režií zůstávají, nicméně podobné (snad skromnější - jde to?) akce snad mají nějaký smysl... A ano, nejspíš je tu i souvislost s koncertem, který se na stejném místě uskuteční zítra (tam mne rozhodně nenajdete) - celé to bylo pod záštitou primátora, který je zvolen za stranu, která organizuje ten zítřejší politický koncert... Ach jo. V nevolebním roce by asi něco takového nebylo...
A potom samotní Kryštofové s panem Krajčem v čele - musím říct, že k málokteré hudební skupině mám tak rozporuplný pocit. Na jednu stranu, když slyším některé jejich písničky v rádiu, tak okamžitě vypínám/přelaďuji, na druhou stranu, když slyším některé jejich písničky v rádiu, tak si pobrukuju a občas i zesiluju. Některé refrény mě dokážou uvést do rozpaků nad nesmyslností / úchylnou kombinací slov a zase některé refrény se mi líbí i docela dost. A to samé i o jejich videoklipech - i když tady je to spíš na tu pozitivní strunu. Ale celkově mám z nich docela dobrý pocit, zejména pan Krajčo mi přijde jako docela sympaťák a i docela fajn chlap. Já ho teda moc neznám, jen vím, že je i docela dobrý v divadle a možná to mu právě umožňuje dělat i tu hudbu tak jak ho baví a jak chce on, i když to možná nezapadá do toho nejlíbivějšího formátu. Vůbec - z české popové scény (já ji samozřejmě moc neznám, ale tedy z toho, co se vleze do rádia) je hodnotím jako kapelu, která sice dělá ten mainstramový popík, ale na to, že to je mainstramový popík, to má i nějakého ducha. Takových kapel znám jen pár - za všechny snad alespoň Ready Kirken. (Uf, strašné kraviny tady plácám.)
No a jinak ve zkratce: odpískal jsem asi poslední naději na výlet do hor, moje budoucnost je jako na houpačce a přišel mi zase jeden mail z Francie, který mne vyděsil - nicméně dá se to asi vzít jako čelendž, čili výzva. Nic jiného mi taky nezbývá.
Paradoxně jsme tento týden s matesem a [pracovníkem na mé bývalé pozici]++ (neprogramátoři prominou) pomlouvali všechny ty možné (dle našeho názoru pseudo-)charitativní sbírky a nadace počínaje Přispějtenaděti? až po Máterádipřírodu?. A bác ho, hnedka jdu na koncert pro Kociánku. Je pravda, že z části náhodou (Sovička poblíž právě končila u zubaře), nicméně přiznávám, že jsem tuto akci měl i zaznamenanou v mobilu. A samozřejmě jsem si ji tam dal hlavně kvůli tomu, že jsem si chtěl poslechnout Kryštofy a ne kvůli tomu, že by mi na srdci tolik leželo blaho postižených dětí. Takový já jsem. Nicméně akce se mi líbila, dokonce jsem i něco přispěl do kasičky doufajíc, že alespoň u této akce je zachovaný nějaký rozumný poměr účel / režie + soukromé kapsy (to bylo teda před tím, než jsem objevil stánek, kde se prodávají věci vyrobené přímo postiženými - tam bych ty peníze dal raději (a i víc)). Samozřejmě, otázky ohledně nákladů, režií zůstávají, nicméně podobné (snad skromnější - jde to?) akce snad mají nějaký smysl... A ano, nejspíš je tu i souvislost s koncertem, který se na stejném místě uskuteční zítra (tam mne rozhodně nenajdete) - celé to bylo pod záštitou primátora, který je zvolen za stranu, která organizuje ten zítřejší politický koncert... Ach jo. V nevolebním roce by asi něco takového nebylo...
A potom samotní Kryštofové s panem Krajčem v čele - musím říct, že k málokteré hudební skupině mám tak rozporuplný pocit. Na jednu stranu, když slyším některé jejich písničky v rádiu, tak okamžitě vypínám/přelaďuji, na druhou stranu, když slyším některé jejich písničky v rádiu, tak si pobrukuju a občas i zesiluju. Některé refrény mě dokážou uvést do rozpaků nad nesmyslností / úchylnou kombinací slov a zase některé refrény se mi líbí i docela dost. A to samé i o jejich videoklipech - i když tady je to spíš na tu pozitivní strunu. Ale celkově mám z nich docela dobrý pocit, zejména pan Krajčo mi přijde jako docela sympaťák a i docela fajn chlap. Já ho teda moc neznám, jen vím, že je i docela dobrý v divadle a možná to mu právě umožňuje dělat i tu hudbu tak jak ho baví a jak chce on, i když to možná nezapadá do toho nejlíbivějšího formátu. Vůbec - z české popové scény (já ji samozřejmě moc neznám, ale tedy z toho, co se vleze do rádia) je hodnotím jako kapelu, která sice dělá ten mainstramový popík, ale na to, že to je mainstramový popík, to má i nějakého ducha. Takových kapel znám jen pár - za všechny snad alespoň Ready Kirken. (Uf, strašné kraviny tady plácám.)
No a jinak ve zkratce: odpískal jsem asi poslední naději na výlet do hor, moje budoucnost je jako na houpačce a přišel mi zase jeden mail z Francie, který mne vyděsil - nicméně dá se to asi vzít jako čelendž, čili výzva. Nic jiného mi taky nezbývá.
pondělí, srpna 25, 2008
Ranoc
Jojo... Jsou ctyri rano, sedim v kopuli, CT2 opravdu prekvapila a prinesla Crescendo s Psim vojskem a Uzjsmedomaky. A protoze mi odesel technik, tak si to muzu pusit docela nahlas...
pátek, srpna 22, 2008
Moje droga...
Asi jsem přišel na to, co je mojí drogou, na čem jsem nejspíš závislý...
Je to toulání se o samotě v pustině, nejlépe horách. Jen já a vítr.
Je to toulání se o samotě v pustině, nejlépe horách. Jen já a vítr.
Za duhou
Tam někde za duhou
vysoko, vysoko nahoře
tam někde je země
o které jsem slyšel
v jedné písničce.
Tam někde za duhou,
tam kde je obloha modrá,
se tvoje odvážné sny
opravdu splní.
Někdy si přeju,
když padá hvězda,
ať se vzbudím tam,
kde mraky budou daleko za mnou
kde starosti mizí jak kyselé kapky stékající střechou,
a tam mě najdete.
Tam někde za duhou
modří ptáčci létají
a když ptáčci můžou
letět za duhou
proč jen,
proč nemůžu já?
Tam někde za duhou
modří ptáčci létají
a když ptáčci můžou
letět za duhou
proč jen,
proč nemůžu já?
A šťastní modří ptáčci
letí na druhou stranu duhy
proč jen,
proč nemůžu já?
(Ano, volný, amatérský překlad písně století Over the Rainbow. Díky Lie, že mě přenesla přes jednu řádku.)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
